Konopný podcast

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spodni-osvetleni-konopi-undercanopy-n128
Spodní osvětlení konopí (undercanopy lighting) slibuje vyšší výnos, kvalitnější spodní květy a efektivnější využití pěstební plochy. Funguje ale skutečně tak dobře, jak tvrdí výrobci? A vyplatí se také v malé domácí pěstírně? V 94. dílu Konopného podcastu se podíváme pod korunu porostu a vysvětlíme si, proč spodní patra rostlin často trpí nedostatkem světla a jak jim může přídavné LED osvětlení pomoci. Rozeberu výsledky dostupných vědeckých studií, vliv intenzity a světelného spektra na fotosyntézu, rozdíly mezi spodním a vnitřním osvětlením i to, jak rostliny reagují na světlo přicházející zespodu. Zaměřím se také na praktické použití, ekonomiku provozu a otázku, zda je lepší přidat výkon hlavního osvětlení, nebo investovat do přisvěcování spodních květů.
V 94. této epizodě se dozvíte:
Jak funguje spodní (undercanopy) a vnitřní (intercanopy) osvětlení a jaký je mezi nimi rozdíl.
Proč spodní květy často nedosahují kvality těch vrcholových.
Co o zvýšení výnosu a vyrovnanosti květů říkají vědecké studie.
Jak rostliny využívají světlo přicházející ze spodní strany listů.
Jakou roli hrají červené, modré, zelené a far-red světlo.
Kdy spodní osvětlení zapnout, jakou zvolit intenzitu a jak ho sladit s hlavním osvětlením.
Co je end-of-day far-red a jak může ovlivnit nástup kvetení.
Jak se může změnit spotřeba vody, potřeba živin a teplota v pěstírně.
Pro koho se investice do spodního osvětlení vyplatí a kdy je lepší zůstat u klasického osvětlení shora.
 
📚 Vědecké studie a další zdroje:
David Hawley a kolektiv (2018) – výzkum spodního osvětlení a vlivu světelného spektra na konopí. https://journals.ashs.org/view/journals/hortsci/53/11/article-p1593.xml
Phyto Plant Research (2025) – výzkum spodního a vnitřního osvětlení, výnosu a vyrovnanosti produkce. https://www.mdpi.com/2223-7747/14/10/1469
Přepis epizody
Na začátek bych vám chtěl připomenout, že všechny videa se jako první objevují na platformě Forendors, kde také můžete moji tvorbu podpořit, ať už rádi posloucháte Konopný podcast nebo sledujete moje videa. Je to na adrese forendors.cz/mrjose a můžete si tam zaplatit předplatné nebo podpořit jednotlivé příspěvky. Bez předplatného na Forendors najdete Konopný podcast a všechna videa i na YouTube a často i na mém webu a sociálních sítích. Jen na Forendors se příspěvky objeví o něco dříve. Podpořit mě můžete taky nákupem libovolného produktu na www.pestovat.cz Všem, kdo tak kdy učinili děkuju, vážím si vaší podpory.
Technické vybavení, čas a tvorba obsahu je náročnější, než by se mohlo zdát a musím říct, že bez sponzorů by to nešlo. Dělám to tady v podcastu málo, ale musím poděkovat výrobci hnojiv Advanced Hydroponics of Holland a growshopu GrowCity, kteří mě dlouhodobě na mé profesní cestě podporují a umožňují mi v tvorbě dál pokračovat.
Teď už ale k tématu. Možná to znáte sami. Nahoře máte krásné květy, vrchní porost má spoustu světla a všechno vypadá, jak má. Jenže když se ohnete a podíváme se o patro níž, často najdete úplně jiný svět. Menší květy, slabší větve a listy, které většinu dne tráví ve stínu.
Většina pěstitelů vám řekne, že se to dá snadno vyřešit odstraněním spodních větví a ponechání jen těch květů, které jsou v dobře osvětlené zóně. Říká se tomu lollipopping a často se kombinuje ještě se zaplétáním rostlin do podpůrné sítě, aby porost dostal co nejvíce vyrovnané osvětlení.
Tahle metoda funguje dobře, ale ve větších pěstírnách znamená více práce a tím pádem vyšší náklady. Další nevýhodou je, že při lollipoppingu zabírají zhruba třetinu až polovinu výšky porostu jen holé stonky. Kdybychom v této zóně dokázali vypěstovat stejně kvalitní květy jako na vrcholcích rostliny, získali bychom na stejné pěstební ploše vyšší výnos.
Jestli pěstujete na jednom metru čtverečním, tak pro vás úspora práce asi nebude hrát roli. Spodní osvětlení vám ale může přinést vyšší výnos a zvýšení kvality spodních květů. Navíc si můžete vyzkoušet něco nového. U komerčních pěstitelů může být přínos o poznání významnější, protože i mírná úspora práce, vyrovnanější kvalita květů a vyšší výnos na ploše mohou znamenat výrazné změny v efektivitě provozu.
Spodní osvětlení, které se anglicky nazývá buďto undercanopy lighting nebu subcanopy lighting, není žádná novinka. Běžně se používá při pěstování rajčat, paprik nebo okurek a cíl jeho používání je stejný. Získat vyrovnanou kvalitu bez ohledu na to, ve které zóně rostliny plody dozrávají. Kromě spodního osvětlení se používá i takzvané vnitřní osvětlení, anglicky intercanopy lighting.
Spodní osvětlení se instaluje pod rostliny a svítí směrem vzhůru, zatímco vnitřní osvětlení se zavěšuje zhruba doprostřed porostu a svítí do všech směrů nebo jen do stran a dolů. Vnitřnímu osvětlení se budu věnovat někdy jindy, ale obě metody mají hodně společného, zvlášť co se týká potřebného výkonu a světelného spektra. Každopádně spodní osvětlení je vhodnější pro nižší porosty, zatímco vnitřní osvětlení je výhodnější použít u rostlin vyššího vzrůstu, kde by spodní osvětlení bylo moc daleko od cílových listů a květů. Jako efektivnější se nicméně u většiny pěstitelů ukazuje právě spodní osvětlení, protože pěstování nižších rostlin je rozšířenější.
Jen tak mimochodem musím zmínit, že když jsem si já začínal pěstovat konopí pod umělým osvětlením, což bylo někdy kolem roku 2000, tak už se vnitřní osvětlení používalo, a já jsem si také jedno vlastní vyrobil. Na lehké balzové lišty jsem připevnil zářivkové patice a tlumivku a zasadil do nich tehdy hojně používané zářivkové trubice Osram Fluora. Jejich výhodou bylo vhodné spektrum, a také to, že nijak nehřály, takže se klidně mohly dotýkat rostlin. U svých tehdy čtyřech rostlin jsem používal dvě zářivky o celkovém výkonu 72 W, což odpovídalo 12 % výkonu hlavního osvětlení, kterým tehdy byla 600W vysokotlaká výbojka. LED se pro konopí začaly používat až někdy po roce 2010. Dnes se doporučuje doplňkové osvětlení o vyšším bvýkonu, ale k tomu se ještě dostanu.
Subjektivně musím říct, že i to doma dělané osvětlení fungovalo a že spodní květy byly tvrdší a kvalitnější. Žádný srovnávací test jsem ale v té době nedělal, takže nějaká tvrdá, potvrzená data o tom nemám. Ono je ale u jakéhokoliv přidaného světla logické, že ke zvýšení výnosu nebo kvality dojde, zvláště u konopí.
Mnohé studie už totiž prokázaly, že výnos u konopí roste téměř lineárně s intenzitou světla, a to do velmi vysokých hodnot okolo 2 500 umol/m2s. Konopí tedy rozhodně umí přidané světlo zužitkovat. Otázka je jen, kam ho nasměrovat, protože když zvyšujeme intenzitu pouze u hlavního osvětlení z vrchu, v polovině porostu už je intenzita pouze zlomkem intenzity, kterou naměříme u vrcholků rostlin, nehledě na to, že jak světlo proniká porostem, mění se jeho vlnová délka, takže do spodních pater dopadá jiné světelné spektrum.
Vnitřní a spodní osvětlení tedy není řešení, které vám zdarma přinese nějaký bonus. Je to ale cesta, jak světlo rovnoměrně distribuovat do celého porostu a tím získat vyšší efektivitu pěstování z hlediska využitého prostoru, a koneckonců i vyššího výnosu ve vztahu ke spotřebované elektřině. Když pak zvažujete zvýšení intenzity osvětlení s cílem získat vyšší výnos, může být efektivnější investovat do přidání intenzity právě ve spodních pasážích porostu, místo toho, abyste zvyšovali intenzitu hlavního osvětlení.
Musím říct, že mezi studiemi a pokusy zaměřenými na přínos efektivity spodního osvětleníje zatím nedostatek těch, které porovnávají výnos a kvalitu při stejném celkovém výkonu osvětlení. To znamená, že například při použití 400W osvětlení shora by výzkumníci přesunuli 100 W výkonu dospodu a z vrchu nechali svítit jen 300 W. Většina studií, a je jich stále poměrně málo, pracuje pouze s přidáním osvětlení od spodu nebo dovnitř porostu. Zvýšení výnosu je pak logické a je otázkou, zda by k němu nedošlo i v případě, že by se přidaný světelný výkon nepřidal k hlavnímu osvětlení. Pokusy, u kterých je počítána efektivita výnosu na Watt spotřebované elektřiny je málo a jsou většinou prováděné samotnými výrobci, což jejich výsledky může samozřejmě ovlivnit.
Další srovnání, které mi u studií chybí je porovnání lollipoppingu v kombinaci se zelenou stěnou, SCROGem a právě spodním nebo vnitřním osvětlením. Kontrolní skupiny rostlin jsou většinou bez jakéhokoliv zásahu. Možná jsem nějakou takovou studii promeškal, tak jestli o nějaké víte, napište odkaz do komentářů.
U spodního osvětlení vyvstává další, poměrně logická otázka. Jsou listy konopí připravené na to, aby přijímaly světlo ze spodní strany? Dokážou světlo z tohoto směru využít pro fotosyntézu? Zjednodušeně se dá říct, že list konopí má dvě odlišné strany. Horní strana je stavěná na světlo. Pod pokožkou má natěsnané sloupcovité buňky plné chloroplastů, které fungují jako solární panel, zatímco spodní strana je stavěná na výměnu plynů. Buňky jsou tam volně uspořádané, mezi nimi jsou vzduchové prostory a právě tady je většina průduchů, stomat, kterými list přijímá CO₂ a odpařuje vodu. Proto je spodní strana listu trochu světlejší. O tom se snadno můžete přesvědčit sami.
Pro světlo přicházející zespodu to má dva důsledky. Za prvé, foton dopadající zespodu má o něco menší šanci posloužit fotosyntéze než foton shora. Nicméně některé studie ukazují, že při nižší intenzitě dokážou listy dobře fotosyntetizovat i ze spodní strany. Chloroplasty se dokážou uvnitř buněk poměrně dobře přemisťovat a reagovat na intenzitu i směr světla. Podle praktických výsledků se ale zdá, že rostliny dokážou světlo ze spodního směru využít.
Druhým důsledkem je, že světlo zespodu dopadá přímo na průduchy. A ty na světlo reagují otevíráním. Je proto pravděpodobné, že je to jeden z důvodů, proč světlo zespodu zvyšuje spotřebu vody. Otevřenými průduchy totiž uniká z rostliny vodní pára, jak asi víte, a jak jsem před chvílí zmiňoval.
Když už jsem zmínil téma zpracování světla prostřednictvím listů, pojďme se podívat na to, jak se světlo mění při penetrací porostem a jakou roli a jaký vliv to má na výsledné světlené spektrum uvnitř porostu. Budu vycházet z toho, že pro pěstování použijete širokospektrální LED osvětlení, jehož světelné spektrum je příjemné pro lidské oko a rostlinám dodává fotosynteticky aktivní záření podobné tomu, které na zem dopadá ze slunce. V takovém případě zahrnuje světlo modrou zelenou i červenou složku světelného spektra, často obohacenou o vzdálené červené záření, anglicky označované jako Far-Red.
Aby nám další části dávaly smysl, rozdělíme si práci světla na dvě části. První je výroba energie pro růst prostřednictvím fotosyntézy. V takovém případě list využije světlo a z oxidu uhličitého, živin a vody vytváří látky, ze kterých rostlina staví svoje tělo. Druhá část se týká získávání informací. Rostlina podle intenzity světla a jeho složení poznává den, noc i konkurenci ve svém okolí. Jedno světlo tak současně živí fotosyntézu a ovlivňuje rozhodování o tom, jak bude rostlina růst.
Mně k tomu sedí přirovnání k domu se solární elektrárnou. Fotosyntetické pigmenty, tedy chlorofyly a karotenoidy představují panely, které zachytávají světlo a pomáhají dodat energii pro provoz domu. Fotoreceptory, což jsou fytochromy, kryptochromy, fototropiny a další jsou spíš čidla a spínače. Sledují podmínky a ovlivňují, jak se celý systém chová. Čidlo může sepnout nějakou reakci, přestože sami skoro žádnou energii nevyrábí. A přesně proto může i poměrně slabé světlo v nevhodnou chvíli změnit vývoj rostliny, aniž by jí významně pomohlo s fotosyntézou.
U fotosyntézy nejčastěji mluvíme o záření v rozmezí od 400 do 700 nanometrů. To je tradiční rozsah PAR, což je anglická zkratka pro fotosynteticky aktivní záření. Nanometr popisuje vlnovou délku, a tedy i barvu světla. Z hlediska fotosyntézy jsou důležité zelené Chlorofyly, pigmenty, které výrazně pohlcují modrou a červenou část světelného spektra, ale nepohrdnou ani zeleným světlem. Část dopadajícího světla se využije a část proniká hlouběji do listu nebo porostu.
Chlorofyly na to ale nejsou samy. Pomáhají jim karotenoidy, žluté až oranžové pigmenty, které zachytávají hlavně modrou až modrozelenou část spektra a získanou energii předávají chlorofylům. Zároveň mají ochrannou funkci. Když je světla příliš, pomáhají část přebytečné energie bezpečně rozptýlit jako teplo, a chrání tak fotosyntetický aparát před poškozením.
Vedle klasického PAR se dnes řeší i již zmíněné Far-Red, především do 750 nanometrů. V kombinaci s kratšími vlnovými délkami může pomáhat fotosyntéze. Souvisí to se spoluprací dvou fotosystémů, které na sebe při zpracování světla navazují. Samotné Far-Red se ale nechová stejně jako běžné bílé osvětlení. Proto záleží na tom, s jakým spektrem ji kombinujeme. Při zahrnutí Far-Red k zavedené oblasti PAR se často hovoří jako o rozšířené oblasti PAR nebo zkráceně ePAR.
Pro dnešní téma je podstatné, že nestačí listu dodat co nejvíc světla. Fotosyntézu může omezit dostupnost oxidu uhličitého, nevhodná teplota, relativní vlhkost vzduchu, stav kořenů nebo špatný vodní režim. Když některá z těchto věcí vyšší intenzitu nedoplní, nemusejí žádné přidané fotony přinést odpovídající růst. Je to podobné, jako kdybychom chtěli zrychlit výrobu v dílně přidáním elektřiny, ale chyběl nám materiál. Musíme se dívat na celou rostlinu a na podmínky, ve kterých má pracovat.
Teď se dostávám k fotoreceptorům. Nemusíte si pamatovat všechny názvy, ale jejich funkce nám vysvětlí, proč záleží na barvě světla a na čase, kdy ho zapneme. Pro začátek jsou důležité fytochromy. Reagují především na červenou a Far-red oblast a pomáhají rostlině vyhodnocovat úroveň zastínění i délku dne a noci. Fytochromy se pohybují mezi dvěma formami, kterým se říká Pr a Pfr. Pr je méně aktivní forma a pohlcuje červené spektrum. Pfr je aktivnější forma, která ovlivňuje růst a vývoj rostliny a pohlcuje far-red spektrum. Podle poměru obou forem rostlina vyhodnocuje světelné podmínky.
Zjednodušeně se dá říct, že červené světlo přepíná fytochromy do formy Pfr, Far-red naopak zpátky k Pr. Poměr Pr a Pfr se ale mění i během fáze tmy. Ke změně mezi Pr a Pfr ale nedochází okamžitě jako s nějakým přepínačem. Do reakcí vstupují vnitřní hodiny rostliny, intenzita světla, délka osvitu i genetika. Pro nás je v tuto chvíli důležité hlavně to, že i světlo během noci může mít určitý význam.
Další funkcí fytochromů je reakce na zastínění. Zelené listy pohlcují červené záření výrazněji než far-red záření. To znamená, že když horní listy porostu pohltí část červeného spektra, ke spodním listům se dostane světlo s větším podílem far-red spektra. Rostlina z takového světla získává informaci o tom, že je zastíněná a měla by s tím něco dělat. Spodní větve pak reagují prodlužováním stonků a změnou postavení listů, aby se dostaly k lepšímu osvětlení. Far-red ve spodní části tedy kromě energie změní i místní světelný signál. Jak výrazně se to projeví na celé rostlině, už záleží na konkrétní situaci.
Další rodinou jsou kryptochromy. Ty reagují hlavně na modrou oblast a podílejí se na vývoji rostliny i na seřizování jejích vnitřních hodin. Modré světlo bývá spojené s kompaktnějším růstem, ale ani tady nemáme jedno univerzální tlačítko. Pokud přidáme modrou jen do spodku hustého porostu, výsledek nemusí být stejný jako při změně spektra hlavní lampy, která osvětluje celou korunu porostu.
Na modré spektrum reagují také fototropiny. Pomáhají řídit růst směrem ke světlu, podílejí se na otevírání průduchů a pohyb chloroplastů uvnitř buněk. Ještě stručně zmíním receptor UVR8, který reaguje na UVB a spouští mimo jiné ochranné reakce. A proteiny ze skupiny ZEITLUPE, které se účastní řízení denních rytmů. Ty nejsou nezbytně nutné znát, ale ukazují nám, že rostlina nevnímá světlo jako jednu položku. Čte různé části spektra a skládá z nich informaci o okolním prostředí, na jejichž základě spouští konkrétní reakce.
Pojďme tedy zpátky ke spodnímu osvětlení. O světelném spektru a jeho vlivu na rostliny jsem nemluvil náhodou. Už v roce 2018 publikoval tým Davida Hawleyho z kanadského Guelphu pokus s přisvětlováním zespodu. Porovnávali červenomodré světlo a kombinaci červené, zelené a modré. Obě varianty zvýšily výnos a projevily se i na chemickém profilu květů. Varianta se zelenou výrazněji ovlivňovala některé terpeny, červenomodrá přinesla vyrovnanější profil mezi horní a spodní částí. Pro nás je ale hlavní zpráva jednoduchá – spodní světlo může být užitečné a spektrum může ovlivnit výsledky.
Jestli vás zajímá, jaké osvětlení pro spodní osvětlení můžete použít, mrkněte na můj YouTube, kde ukazuji tři světla pro spodní osvětlení. Konkrétně Sanlight Stixx, které má široké spektrum a dá se použít jako hlavní i spodní osvětlení. Další model je Gorilla undercanopy LED s vyšším výkonem červené a modré části světelného spektra. A třetím modelem do party je Faven Chroma, což je světlo určené pro spodní osvětlení s nastavitelným a programovatelným světelným spektrem.
Tím se dostávám k praktickým informacím o používání spodního osvětlení. Kdy ho zapnout, jakou intenzitu zvolit, jak rostliny připravit, co po zapojení sledovat a na co si dát pozor.
Co se týká načasování, tak spodní osvětlení má cenu zapojit až ve chvíli, kdy má na co svítit. Při běžném pěstebním postupu, kdy rostliny zůstávají týden až dva ve vegetativní fázi, je optimální přidat spodní osvětlení až v prvním až třetím týdnu kvetení. V případě osvětlení Faven Chroma, které má samostatný kanál pro Far-Red osvětlení je dobré instalovat světlo hned v prvním týdnu kvetení. V danou chvíli je lepší nechat Far-Red kanál v průběhu dne neaktivní, abyste zabránili většímu prodlužování stonků a zvětšování vzdálenosti mezi jednotlivými uzly rostliny. Far-red se dá ale po setmění použít pro rychlejsí indukci kvetení, ale k tomu se ještě dostanu. Podrobněji nastavení a používání Faven Chroma ukazuji a popisuji v tom videu na YouTube, takže se na něj určitě podívejte.
Vzhledem k tomu, že spodní osvětlení instalujeme proto, abychom zvýšili výnos a zlepšili kvalitu květů ve spodních patrech rostlin, musíme tam nějaké větve a květy nechat. Pokud jste tedy zvyklí spodky zcela odstraňovat, zkuste při použití spodního osvětlení taktiku změnit.
V tuto chvíli je třeba zmínit, proč se při horním osvětlení doporučuje spodní listy odstranit. Jak už zaznělo, horní listy pohltí velkou část červeného spektra. Tohle spektrum je pro fotosyntézu nejúčinnější. Červené diody u LED zdrojů jsou také levnější než například modré. To znamená, že pro získání červeného spektra potřebujete méně energie a také méně peněz. Nicméně, do spodních částí se červeného spektra dostane málo.
K tomu, aby list vyrobil dostatek energie nejen pro sebe, ale i pro další části rostliny, potřebuje intenzitu PAR zhruba 250 umol/m2s. Když dostává méně, nejenže žádnou energii neposílá do dalších částí rostliny, ale dokonce spotřebovává energii v jiných částech vyrobenou. A řekněme si to na rovinu, kvůli listům konopí nepěstujeme. Proto dává smysl při pěstování pouze s horním osvětlením tyto listy odstranit.
Když chcete přidat spodní osvětlení, spodní listy budete potřebovat. Když ho ale přidáváte, mějte na paměti, že spodní list, který dlouho rostl ve stínu se musí nejprve novým podmínkám přizpůsobit. Proto není dobré spodní osvětlení pustit hned na plný výkon, ale postupně ho přidávat. V tomto ohledu dodává Faven Chroma poměrně přesná doporučení, jak toto světlo používat. Sanlight Stixx, Faven Chroma i Gorilla undercanopy LED mají možnost stmívání. Pro začátek doporučuji pustit světlo tak na 30-40 % maximálního výkonu.
Když už jsem u výkonu, tak v roce 2025 dělal španělský tým z Phytoplant Research poměrně zajímavou studii zaměřenou na efektivitu spodního a vnitřního osvětlení a používali výkon odpovídající 13–25 % výkonu hlavního osvětlení. Výrobci spodního osvětlení zpravidla doporučují okolo 120 W na metr čtvereční. Důležitější je ale cílová intenzita PAR, která se doporučuje v hodnotách 300-600 umol/m2s. Ideální je hodnoty neodhadovat, ale změřit PAR metrem.
Už jsem zmínil, ve které fázi je vhodné spodní osvětlení zapojit. Nesmím ale zapomenout ani na to, kdy s ním svítit. Spodní osvětlení je ideální nechat svítit ve stejnou dobu, kdy svítí horní osvětlení. Experimentovat se dá se zpožděným spuštěním, protože rostliny stejně hned po rozsvícení nevyužijí plnou intenzitu, To platí i u hlavního osvětlení. Přídavné spodní osvětlení můžete klidně spustit o půl hodiny nebo celou hodinu po hlavním osvětlení a zhasnout ho společně s hlavním. Některé modely mají funkci svítání a západu slunce, jako například zmíněná Chroma nebo Stixx, i když ten má při použití magnetického dimmeru pokud se nepletu jen funkci svítání, nicméně u Bluetooth dimmeru se dá nastavit různá intenzita v průběhu dne.
Tady se musím zastavit u samostatného Far-Red kanálu Faven Chroma. Už jsem říkal, jak Far-Red mění fytochrom z jeho aktivní formy Pfr na méně aktivní Pr. Této schopnosti far-red záření se dá využít v případě techniky, která se nazývá end of the day far-red, neboli far-red na konci dne.
Jejím základem je, že krátce po zhasnutí světel zůstává v listech hodně aktivní formy fytochromu Pfr. Ve tmě se pomalu vrací na neaktivní formu Pr. Krátký puls far-red tuto přeměnu urychlí. Rostlina takzvaně rychleji usne. Někteří pěstitelé tuhle metodu používají ve snaze o rychlejší nástup kvetení u fotoperiodických odrůd.
Pojďme se na to podívat podrobněji. Fotoperiodické odrůdy konopí jsou krátkodenní rostliny. Přesněji řečeno, dlouhonoční rostliny. Kvetení nespouští délka dne, ale délka nepřerušené tmy. Fytochrom v tom hraje roli hodin, které ukazují, jestli je kolem rostlin světlo, nebo tma. Přes den pod bílým světlem je většina fytochromu B v aktivní formě Pfr. Zhruba 85 procent. Pfr pro rostlinu znamená „je den“. Po zhasnutí se Pfr ve tmě samovolně vrací na neaktivní formu Pr. Ale nejde to okamžitě. Tato takzvaná temnostní reverze trvá desítky minut až hodiny. Rostlina tedy chvíli po zhasnutí ještě „neví“, že je noc.
A tady přichází far-red. Pfr pohlcuje právě far-red světlo kolem 730 nanometrů. Když na rostlinu posvítíte čisté far-red, Pfr se během pár minut přepne na Pr. Podíl aktivní formy klesne z 85 procent zhruba na 10 až 30 procent. Noční režim tak začne prakticky okamžitě po zhasnutí.
Co z toho může mít pěstitel? Teoreticky efektivně delší noc při stejném čase tmy. Někteří pěstitelé díky tomu zkoušejí rychlejší nástup kvetení po přepnutí na 12 hodin. Jiní zkoušejí prodloužit den na 12,5 nebo 13 hodin a ztrátu noci vyvážit pulsem far-red. Víc světla přes den pak znamená vyšší DLI. Je to ale zatím víc praxe než věda. Pro konopí chybí relevantní a nezávislé studie, které by tyto přínosy jasně potvrdily.
Každopádně Faven Chroma je ideální světlo, se kterým se vliv dá zkoušet. Výrobce tvrdí, že v jeho pokusech s Far-red na konci dne dochází k rychlejšímu nástupu kvetení a tím pádem k rychlejšímu dozrávání. Far-red kanál se dá ovládat samostatně. Takže v prvních třech týdnech kvetení ho necháte vypnutý během dne, abyste zabránili prodlužování stonků. Naopak Far-red kanál necháte v tomto období sepnout po zhasnutí světel na 5 minut, abyste rostliny rychleji uspali. Je to zajímavá funkce a já se těším, jak se bude chovat v praxi.
Jeden kousek Faven Chroma i s kontrolerem jsem dostal k vyzkoušení od Growcity, takže se o mých zkušenostech určitě dozvíte. V tom už několikrát zmíněném videu na Youtube ukazuji i to, jak se Faven Chroma nastavuje a instaluje do pěstírny, včetně toho, jak si připravit kytky.
Tady by se slušelo zmínit, kolik vás takové osvětlení přijde. Faven Chroma LED 120W Under Canopy Light 3.0 vyjde zhruba na 6500,- kč a k tomu ještě potřebujete kontroler a napájecí kabel, což cenu zdvojnásobí. Takže samozřejmě pro jedno světlo do malého stanu je ta investice poměrně velká, ale při větších sestavách vám stačí ten kontroler jen jeden.
Stixx 5-120 se stojany a napájením a stmívačem vás vyjde zhruba na 7 500. Gorilla undercanopy LED 120 W vychází na 4000, ale bez kontroleru, takže není možné ho bez něj ztlumit. Fungovat ale bude i bez něj, jen pojede pořád na 100 % výkonu.
Tím se dostávám podrobněji k tomu, pro koho je vlastně spodní osvětlení zajímavé. Buďme upřímní. Pokud máte ve stanu slabé horní světlo, investujte nejdřív do něj. Je to jednodušší a přinese podobný efekt. Pokud ale nahoře už máte 750 až 1000 mikromolů a víc, jste v jiné situaci. Horní světlo už dál přidávat není potřeba. Pokud pěstujete vyšší rostliny s několika patry květů, 1 až 2 lišty spodního osvětlení vám mohou pomoct využít prostor, kde rostou květy řídké a slabé.
Naopak pokud používáte metodu SCROGu a spodky očišťujete od větví a slabých květů, přínos spodního osvětlení bude zanedbatelný, jestli vůbec nějaký. Zkrátka, kde nic neroste, nemá cenu přidávat světlo.
Spodní osvětlení rozhodně ocení ti, kteří si v pěstírně rádi hrají s novinkami a zkouší různé nové metody. S Faven Chroma můžete ladit nejen množství far-red, ale i červené barvy, měnit spektrum v čase, prostě si hrát a vymýšlet. Spodní osvětlení má přínos i pro mateční rostliny. Může posílit spodní výhonky a přispět k silnějším klonům ze spodnějších pasáží.
U střední pěstírny od pěti či deseti metrů čtverečních začíná undercanopy dávat ekonomický smysl. Porost bývá hustší, rostlin je víc a rozdíly mezi vrcholem a spodkem rostou. Náklady na ovladač se rozpočítají mezi víc světlených jednotek s úspora práce s defoliací a lollipoppingem už také může být znát.
Pro licencované komerční pěstitele je možná nejcennější něco jiného než samotný výnos. Je to standardizace. Pokles variability výnosu a variability v obsahu THC znamená předvídatelnější šarže. A to je jeden z benefitů, který je výsledkem už zmíněné studie týmu Phytoplant Reseach. V jejich pokusu variabilita výnosu mezi rostlinami klesla o 55 až 62 procent. Variabilita výnosu THC klesla o víc než polovinu. U celkových terpenů dokonce asi o 75 procent. Produkt byl tedy mnohem vyrovnanější. Odkazy na studie přikládám v popisu.
U léčebného konopí, kde se hlídá obsah účinných látek, by to byla obrovská hodnota. K tomu menší podíl květů druhé jakosti, méně práce s trimováním drobných květů a lepší efektivita využití elektřiny s ohledem na získaný gram konopí.
Při používání přídavného spodního osvětlení je nutné počítat s tím, že se mohou změnit potřeby rostlin a celkové pěstební podmínky. Ostatně jako kdykoliv, kdy zvýšíte výkon osvětlení v pěstírně. Zcela samozřejmě se dá počítat se zvýšením teploty v okolí přídavného osvětlení, což je prostor, kde za normálních okolností na zvyšování teploty nejste moc zvyklí. V důsledku toho může rychleji vysychat pěstební médium.
Také se může zrychlit transpirace v důsledku více otevřených stomat. Jak víte, stomata jsou rozmístěna především na spodní straně listů, takže když umístíte zdroj tepla, tedy přídavné osvětlení odspodu, putuje teplo nahoru a ohřívá listy nad sebou. Více nebo delší dobu otevřená stomata zrychlují odpařování vody a přísun CO2.
Rychlejší transpirace znamená i potřebu vyššího přísunu vody. V praxi to znamená že u intervalového zavlažování se může zvýšit potřeba vody až o ekvivalent jednoho zavlažovacího cyklu. V DWC systémech, napouštěcích stolech Ebb and Flow nebo v pasivních systémech je třeba zpočátku častěji sledovat úroveň zavlažovacího roztoku v nádrži, abyste včas reagovali na případné zvýšení spotřeby vody.
Ať už přidáváte osvětlení hlavní, boční, vnitřní nebo spodní, myslete na to, že zvyšujete vstupní hodnoty světla, jako jednoho z hlavních účastníků fotosyntézy. Bez optimalizace hodnot dalších účastníků se fotosyntéza rychleji nerozjede. Jestliže máte plně optimalizovaný pěstební proces, sledujete VPD a dosahujete opakovaně špičkových výsledků, může být spodní osvětlení dalším stupněm ke zlepšení efektivity. Přesvědčte se ale, že jste schopni udržovat precizní pěstební podmínky i po přidání dalšího osvětlení, že váš HVAC systém zvládne uchladit další BTU a že máte dobře vyřešené proudění vzduchu porostem.
Co se týká hnojení, tak lze očekávat, že kytky budou potřebovat mírně vyšší EC. Zvyšujte ho pomalu o 0,1–0,3 milisiemens na centimetr a sledujte reakce rostlin. Pokud mají rostliny málo dusíku, začnou si ho brát právě ze spodních listů. Když k tomu dojde, je efektivita osvětlování strádajících listů mizivá. Hlídejte deficit dusíku a hořčíku zejména v první polovině kvetení.
Jestliže pěstujete v hydroponických systémech jako Deep water culture nebo Ebb and Flow, přesvědčte se, že přídavné spodní světlo nezahřívá roztok na teplotu vyšší než 21 °C, abyste zachovali dostatečnou schopnost roztoku zadržet kyslík a zabránili uhnívání kořenů.
Při organickém hnojení se vše řídí rychlostí mikroorganismů zajišťujících mineralizaci. Zrychlit je moc nemáte šanci, můžete jen dbát na to, aby byly v pěstebním médiu vhodné podmínky. Pokud se rozhodnete pro spodní osvětlení, dávejte pozor na rychlejší vysychání půdy a zkuste mírně zvýšit dávku hnojiv, například aplikací sypkých organických hnojiv na horní vrstvu zeminy.
Při spodním osvětlení nezapomínejte ani na řasy. Ne ty vaše, ale ty zelené, které bují všude tam, kde je dostatek živin a světla. Dobře živené pěstební médium a vyšší intenzita osvětlení doslova nahrávají růstu řas. Všude, kde je živný roztok nebo nasáklé pěstební médium odkryté se snažte ho před přídavným světlem zastínit.
Spodní osvětlení zažívá v posledních letech poměrně velký boom. Stojí za ním touha po vyšší efektivitě pěstování, docílení co nejvíce vyrovnané kvality květů ve všech zónách rostliny, co nejvyššímu výnosu na pěstební ploše. To vše jsou při komerčním pěstování důležité aspekty, které mohou výrazně posunout ekonomiku celého provozu.
Pro drobné domácí pěstitele je spodní osvětlení způsobem, jak zase lépe porozumět fungování rostlin a jak změnit distribuci světla v pěstebním prostoru k dosažení vyrovnané kvality květů, a to bez složitých zásahů do porostu.
Já se s vámi o svoje praktické zkušenosti a výsledky podělím v nejbližší době zde v Konopném podcastu, na sociálních sítích a YouTube. Tak pokud to ještě neděláte, klikněte na odběr nebo sledování, podle toho, kde vám to vyhovuje nejvíce.
Já vám děkuji za pozornost a jestli se vám tahle epizoda líbila, napište mi to do komentářů. Mějte se krásně a brzy na viděnou a na slyšenou.

Growcity se přestěhovalo z Letňan do Ruzyně. Nové místo, nový tým, nový systém a také zhruba 2 000 nových produktů. Co všechno se změnilo? V 93. dílu Konopného podcastu jsem vyrazil přímo do nového Growcity, kde jsem si se sales managerem Radkem povídal nejen o náročném stěhování zhruba 700 palet zboží, ale hlavně o tom, jak má nové Growcity fungovat.
⭐ Podíváme se do zákulisí skladu a expedice objednávek, probereme kontrolu starého i nového sortimentu, rychlost doručení, balení zásilek, odborné poradenství i rozdíly mezi nákupem na e-shopu a v kamenné prodejně.
⭐ Dozvíte se také, jak funguje systém pro vychystávání objednávek, proč Growcity kamerami zaznamenává balení zásilek a jaké další technologie chce při expedici zavádět.
⭐S Radkem jsme zabrousili i do jeho vlastní historie v konopném oboru – od Cannabis centra na Tenerife přes spolupráci se seedbankami a BioTabs až po Phenomen Seeds a návrat do Česka.

V 92. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s Vaškem z D-Tox o tom, jak dlouho zůstává THC v těle, proč vznikla první česká kalkulačka zbytkového THC a jak mohou pravidelní uživatelé konopí lépe porozumět tomu, co se v jejich organismu skutečně děje.
Řeč přijde také na doplňky stravy D-Tox určené pro podporu přirozené detoxikace organismu, dlouhodobé užívání konopí, vliv THC na psychiku i na to, proč žádný produkt nenahradí čas ani zodpovědný přístup.
Dozvíte se také:
jak funguje kalkulačka zbytkového THC,
jak dlouho mohou metabolity THC zůstávat v těle,
proč lidé často špatně odhadují dobu odbourávání,
jak fungují doplňky D-Tox pro uživatele konopí,
proč žádný detox nefunguje okamžitě,
jak může dlouhodobé užívání ovlivnit psychiku,
proč jsou syntetické kanabinoidy mnohem méně předvídatelné než přírodní konopí.
Konopná kalkulačka: https://calc.dtox.cz/

V 91. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s právníkem Tomášem Zábrenszkim o nových psychoaktivních látkách, syntetických kanabinoidech a tom, proč se takzvané „chemky“ staly problémem hlavně mezi mladými lidmi. Řeč přijde na HHC, THCP, edibles, černý trh, slovenskou drogovou politiku i na to, proč samotné zákazy nestačí.
Dozvíte se také:
co jsou nové psychoaktivní látky a designérské drogy,
jak vznikly první syntetické kanabinoidy JWH,
proč HHC, HHCP a THCP zamíchaly trhem,
jak se k drogám a konopí staví Slovensko, Česko a Německo,
proč může prohibice vytvářet prostor pro nebezpečnější látky,
a proč je harm reduction účinnější než strašení a kriminalizace.
Přepis rozhovoru
Zdravím vás z festivalu Prague 420, kde se potkává konopí, skvělá hudba a hlavně super lidi. A je tady taky edukační zóna. Já jsem si tady odchytil Tomáše Zábrenszkiho, který tady měl přednášku o designování nových drog. Nebo řekni to raději ty.
Tak ono to je viac pomenovaní. Oficiálne to označujú ako nové psychoaktívne látky alebo dizajnérske drogy. Taktiež napríklad u vás v Čechách je to označené ako zařazené psychoaktívne látky.
Aha, ok. A můžeš mi říct ještě trošku se představit, přiblížit svoji práci?
Som právnikom. Doktorandské štúdium som ukončil v programe Trestné právo a vlastne vo vedeckovýskumnej činnosti som sa venoval a ešte aj stále aktívne venujem návykovým látkam drogovej a drogovej trestnej činnosti. A tady v Čechu, v Čechách? Nie, nie, nie na Slovensku. Na Slovensku. No tak tam máš hodně práce. Tak tam to je. To je taká ako zelená lúka a moc sa tomu nijak ani nevenujú ľudia, ani nerozumejú. A potom vznikajú také zákony, aké vznikajú.
Jasné. Pojďme se vrátit k těm novým drogám. Co to znamená designování nových psychoaktivních látek?
Ono v podstate to začalo celé nevinne. Začalo to ako vedeckovýskumný experiment, lebo chceli vlastne liečiť ľudí v osemdesiatych rokoch ešte. A vtedy vlastne začali prvé tieto syntetické kanabinoidy. Ono to malo byť nevinné na terapeutické účely. Dlho bolo ticho o tom a okolo roku dvetisíc to prešlo, sa to objavilo na čiernom trhu. A takto tieto JWH-čka, ono aj či už na Slovensku alebo v Čechách v zákone na zozname sú označené tieto prvé ako JWH a milión čísel. Ono ich je asi štyristopäťdesiat.
Co to znamená JWH?
To je podľa výskumníka Johna Huffmana, profesora Johna Huffmana, ktorý to syntetizoval so svojimi kolegami. Čiže podľa jeho iniciálov je vlastne to pomenovanie JWH. No a potom v roku dvetisícosem, desať vtedy začala tá prvá vlna s týmito známymi ako K2, Spice, Herbal, Black Mamba a tieto. Lenže to tak žilo tak dva tri roky svojím životom a nejak bol útlm. No a práve asi štyri roky dozadu prišlo HHC, HHCP, THCP a tieto a to už dosť zavírilo tou spoločnosťou, ako aj vtedy boli obchody a legálny predaj, len nebol taký veľký nárast toho, ako je teraz, že teraz je to fakt, že hlavne medzi mladými ľuďmi problém.
Já to vidím stejně jako ty. Já to vidím jako problém. Já osobně to vidím jako důsledek nesmyslný prohibice konopný. Tak. Kdy vlastně pořád se přešlapovalo, jestli konopí není moc špatný a nakonec se nám tady vyrojily chemický látky, který jsou násobně silnější, nevyzkoušený, nikdo neví dost často, v jaký koncentraci vlastně ty lidi užívají a co to s nima udělá. A v tomhle já vidím teda obrovský selhání systému, že se čekalo s konopím, jestli legalizovat, jestli nelegalizovat a nakonec se nám tady vynořilo něco, co se tváří jako konopí. Dělá to špatnou reklamu konopí z mýho pohledu. Samozřejmě. A přináší to daleko víc problémů než konopí samotný.
Áno, presne, presne ako to opisuješ. Toto je, toto sú tie najzávažnejšie problémy a dosť sa prešľapovalo, že či legalizovať, nelegalizovať. U nás dokážeme trestať aj úplne malé množstvo, čiže jednoducho stále nemáme žiadnu dekriminalizáciu. Aj nula celá jedna gramu je na trestný čin. Samozrejme je to už na prokuratúre a sudcovi, že či to odpustí, alebo to nie je také závažné konanie a trestné právo poskytuje tú možnosť, ale je kriminalizované akékoľvek množstvo. V Čechách je to o niečo lepšie, keďže konečne prešla tá legalizácia a vlastne v Nemecku bol toto hlavný impulz na tú čiastočnú legalizáciu dvetisíc dvadsaťštyri myslím oni. Je to tak. Prešli a práve- Prvého apríla. Áno, pre-- na prvého apríla akurát. Ja som inak vtedy pozeral Bundestag. Ja som, keď nemecky viem, tak trochen, ale sledoval som to jednanie v tom Bundestagu, že nech to prejde. Fandil som im, ale mali veľmi dobrého ministra zdravotníctva. Áno, áno. Ktorý na základe výskumov a empirických poznatkov vyhlásil, že strašne veľa toxických látok je na čiernom trhu.
Oni tieto syntetiká už regulovali v dvetisícšestnástom a ukázalo sa, že ten ich zákon na reguláciu týchto nových psychoaktívnych látok nie je veľmi dobrý, že vysoko toxické látky sú na čiernom trhu a potrebujú ochrániť mládež, tak legalizácia sa im javila ako najlepší krok. No a k tomuto vlastne oni vtedy stanovili aj hodnotu THC v krvi na šoférovanie. V Čechách máte dva nanogramy na mililiter. Oni dali, že tri a pol, lebo veľkú štúdiu robilo ministerstvo dopravy a tam prišli na to, že tri a pol je ako, tri a pol nanogramu na mililiter je ako nula celá dva promile alkoholu, že človek nie je ovplyvnený, môže šoférovať. Tá pozornosť tam je zachovaná. A robila sa štúdia po dvoch rokoch od legalizácie, kde výskumníci porovnávali Rakúsko a Nemecko. Rakúsko nemá legalizáciu, Nemecko má. Počet užívateľov v Nemecku po legalizácii nenarástol ani počet dopravných nehôd, ani vodičov pod vplyvom oproti predchádzajúcim obdobiam a v porovnaní s Rakúskom tiež nenarástol. Čiže z krátkodobého hľadiska legalizácia sa ukazovala, ukazuje v Nemecku ako dobrý krok. Jasné. Určite je to dobrý krok.
Otázka je zase, čo sa týče toho Nemecka, jak zase snadno je tam dostupný to konopí v těch lekárňach momentálně, což taky spoustě velký části nielenom těch lidí, těch zákonodarcov, ale i velký části tý konopný komunity není úplně po chuti. Nebo řekněme si, že ty si tu legalizaci přece jenom představovali maličko inak. Prináša to taky svoje otazníky, ale je dobrý, že sa vôbec ako nejaký krok udělal a že to niekam speje. Chci sa zeptať ty, tady ty, ja tomu říkám chemky, jo, zkráceně. Je to taky problém na Slovensku? Je to taky dostupný? Nebo tam jste s ním zatočili iným spôsobom?
Brutálny problém je s tým. Je jo? To je enormný problém. A ono tam, u nás to začalo nevinne automatmi. Boli také automaty, ako je na colu alebo na takéto občerstvenie alebo ako kávomaty a na niektorých boli aj namontované čítačky na občiansky preukaz, aby overovali vek. Keď reportéri to skúšali, niektoré automaty ani nepýtali ten občiansky, iba tam bolo, bolo, že hej, že to vyžaduje, ale v skutočnosti tie čítačky nefungovali. Tak sa začali zakazovať pomaly tie automaty a odstraňovať. Nakoniec e-shopy, samozrejme, a to už je úplne jedno, či české alebo slovenské. Ono to ide v rámci voľného pohybu tovaru, to ide obojsmerne a vlastne v rámci celej únie a máme aj kamenné predajne. A práve že aj v malých mestách sú tie kamenné predajne s lákavými logami, s nápismi a dokonca tam už aj výzvami na užívanie týchto látok, kde viacero trestných oznámení podaných za šírenie toxikománie.
Já v tomhle vidím velkej problém. Já když jdu třeba nakoupit s dětma do večerky nebo říkej drogérie nebo todle, ono to je celkem jedno. A u kasy, kde jsou ještě z covidu ty plastový zábrany, aby sis neprskal na prodavače a on na tebe, tak je to celý zalepený prostě THCP, XYZ, že to už ani nevím, prostě jak už ani nesleduju, jak se to jmenuje. Ano, ano, ano. A jdeš s tím dítětem vlastně k tý kase a naše děti jsou s konopím jako poměrně dobře seznámený, takže jako mají nějakou informační, něco o tom ví, ale ptají se, co je tohle? Jo, na co to je? Kup mi todleto. Jako víš co? Tohle mi nepřijde v pořádku jako.
Nie je to v poriadku. A presne ako hovoríš, tento istý problém je aj u nás, že tie obchody sú farebné do ružových farieb s jednorožcami a tiež rodičia majú čo vysvetľovať deťom, že tam nemôžu ísť do toho obchodu, že tam nie sú tí jednorožci, nie sú tam cukríky pre nich. Tým pádem to pro ty děti začíná být ještě zajímavější, protože je to zakázané ovoce. Áno, áno a pritom to má taký celý pútavý dizajn, čo je, čo je dosť problematické a hlavne potom je to, že tí mladí ľudia, tí, čo je majoritná časť tých ľudí, čo s tým experimentuje, nevedia mnohokrát odhadnúť to dávkovanie a hlavne ako bola veľmi dobrá prednáška o tých edibles. Tam je najväčší problém, že predsa len tie edibles sú veľmi silné a dajú si jeden cukrík alebo čo to je v akej forme, gumík alebo bohviečo. Pol hodina nič, dajú si ďalší a zrazu keď to všetko nabehne, no tak sa potom budia v nemocnici niekde.
Jednoducho sa tým prešľahnú. Myslím, že trošku v iné formě s tím normálním konopím každej, kdo užíval někdy konopí v nějakých potravinách, si to zažil. Ale zase to konopí přirozený nebo ty produkty z přírodního konopí nikdy nejsou tak silný a je tam ten průběh trošku předvídatelnější.
Nicméně já tady k tomu mám takovou vtipnou historku nebo vtipnou historku. On ji zažil asi kdekdo, ale já jsem, když jsem jel prvně do Amsterdamu, tak jsem si četl takový letáček, co tam dávali někde v nějakým infocentru nebo to a tam byly rady jako ohledně konopí, protože v té době jsem užíval. Svět byl můj jako, takže prostě všechno. No takže jsem tam přijel a četl jsem na tom letáčku pozor na space cookies. Když si myslíte, že máte dost, už máte moc. A přesně tohle platilo ve sto procentech. A musím říct, že jsem to ještě ten večer bych to podepsal, jako že to přesně tak bylo.
Áno, áno, samozrejme, tam tiež sú tieto riziká a tieto nebezpečenstvá, len nie je to až také hrozné. Samozrejme, ľudia sú rôzni, ten organizmus reaguje rôzne, ale pri týchto látkach to končí psychózami. Mám veľmi dobrú kamarátku, ktorá je dlhoročne dlhoročný lekár, psychiater a hovorila mi, že pri týchto syntetikách tie psychózy sa vyskytujú strašne často. Pri klasickej konope, pri THC áno, je to možné, že je hlavne genetická predispozícia, keď tam je áno, je to možné, nevylučuje sa to, ale vôbec to nie je porovnateľné s týmito syntetikami, keď tá psychóza môže prísť prakticky po prvej, druhej dávke a keď hlavne keď sa to preženie. Väčšinou sú to krátkodobé psychózy, že človek sa z toho rýchlo otrasie, ale ten nepríjemný zážitok tak tam stále.
Ten tam zůstane a může se potom znovu vzbudit při nějaký jiný příležitosti, která už s konopím třeba nebude vůbec souviset, jo. Je to, jak uvidíš z toho cestu ven? Nebo vidíš vůbec nějakou snahu, že by se snažilo s tím nějak něco dělat? A dá se vlastně eliminovat to, když zakážeme nějaký látky, aby se neobjevily nový a nový, protože já už jsem dělal rozhovor s jedním chlapíkem z Véskátek, který říkal asi, že ten řetězec je nekonečnej. Jo? Že se nedá vlastně jako předvídat, co bude dalšího, nebo že těch možností je tolik, že vlastně cokoliv se zakáže, tak je tolik dalších možností. Nedá se, nedá se to zakázat nějak jakoby obecně?
To je veľmi náročné. V Nemecku to skúšali, vo Veľkej Británii to skúšali. Vo finále došlo k tomu, čo vlastne idú skúšať aj u nás na Slovensku, lebo podobný zákon inšpirovali sa Nemeckom, že zakázať celé tie skupiny, aby sa to nedalo, že poobracať a vlastne zakážu aj látky, ktoré neexistujú, lebo sa môžu z toho vyrobiť. Ano. Lenže toto malo úspech iba v tom, že to vytlačilo z legálneho trhu. Čo je síce fajn, ale to je len to A. To B tam je, že to pôjde na čierny trh. Ako Saša veľmi dobre poznamenal, vtedy už bude každému všetko jedno. Zlejú hocičo s hocičím. Aha. Čiže nebude už povinnosť ani uviesť na to balenie, čo v tom je v akom množstve. Aspoň to je v súčasnosti tam uvedené nejakým spôsobom. Či je to vierohodné, to je ťaž-ťažko povedať. Každopádne je viacero východísk, ktoré nie sú liekom na všetko, ale rozumná drogová politika. Čiže v Čechách to je zaujímavé hovoriť, lebo vy ste legalizovali, ale u nás sa tvárime, že konopa je zlo a nechceme ani tú lekársku konopu zaviesť do praxe.
U nás neexistuje len na papieri, aj to len Sativex, ktorý nikdy nikomu nepredpísali. Ale čiže to je prvý taký krok. A potom sú také zásadné kroky ohľadom harm reduction. To je ten prístup a ten harm reduction tým spôsobom, že deckám treba vysvetliť, treba s nimi hovoriť, ale treba tam posielať ľudí, sociálnych pracovníkov, ktorí s tým vedia robiť, a nie policajtov, ktorí budú strašiť trestnými sadzbami, ako sa to u nás za mojich čias robievalo. Alebo potom u nás je teraz veľmi populárny kamión, ktorý chodí po Slovensku a tri témy sú tam drogy, kyberšikana a týranie zvierat. Lenže je to takou tou šokovou terapiou robené, čo aj Svetová zdravotnícka organizácia povedala, že harm reduction sa takto nerobí. Je to niečo ako váš Revolution Train, čo u vás bolo a tiež to kritizovalo ministerstvo školstva, že nič neprispeje, lebo to nie je harm reduction. Aha, jasně. A inak Revolution Train príde aj ku nám, lebo si myslia, že to bola super vec, takže si to dotiahnu aj ku nám. A hlavne veľmi, čo sa osvedčilo, aby som sa už k tomu dostal.
Čo na mládež najviac zafungovalo z dostupných údajov, je prevencia formou, ako je na Islande. Niektoré krajiny to už prijali. Vytvoriť deťom, é, zaplniť im voľný čas, vytvoriť im kopu krúžkov, kolektívne športy alebo proste voľnočasové aktivity, aby nebol, nebol ten priestor na v úvodzovkách vymýšľanie. Jasné. A na Islande sa im to osvedčilo, že za sedem rokov, čo bolo sledované obdobie, o polovicu menej detí malo skúsenosť s tabakom, o polovicu detí malo menej skúsenosti s alkoholom a taktiež aj s konopou. Že v podstate tak-takýmto vedením k tomu zodpovednému, zdravému, nejakému životnému štýlu je to asi najjednoduchšie. A keď o tie látky sa nikto nezaujíma, čierny trh je biznis. Čo nie je rentabilné, to sa pomaly vytlačí z trhu. Ako vždy budú ľudia, ktorí budú chcieť experimentovať, vždy budú hardcore užívatelia, ktorí do toho spadnú. Žiaľ, ako som zvykol hovoriť, keby sme mali aj dokonalú spoločnosť, deviácia vždy bude a nebude spoločnosť dokonalá bez trestnej činnosti. Vždy bude nejaké percento deviantov. Takisto je to aj pri návykových látkach.
Myslíš si, že by bolo riešenie vytvoriť špecializované obchody, kde by sa predávalo jak konopí, tak jeho alternatívy, tak kratom a takýhle veci?
Áno, možno to bude znieť extrémne. To som zvykol dávať taký príklad, že ľudia, ktorí pozerávali kedysi Futuramu, tak vo Futurame sa už dostali ohľadom drogovej problematiky k tomu, že tam mali taký automat a tam sa dal kúpiť crack. Aha. Že proste drogy považovali ako prežitok, že tam to máte, kúpte si to. Jasné, jasné. Pri niektorých látkach by sa toto dalo spraviť, hej, ako je napríklad konopa. Tam sa to dá spraviť, že regulovať predaj a takéto veci. Samozrejme, ehm, podporiť výskum psychedelík, to je kľúčová záležitosť. S viacerými odborníkmi som sa bavil, čo sa tejto problematike venujú, psychiatri hlavne, že to je budúcnosť psychiatrie jednoducho v kontrolovanom prostredí, samozrejme.
A čo sa týka ľudí, ktorí už do toho spadli, hlavne treba vytvoriť priestor, aby do toho vôbec ľudia nespadli do týchto vecí. Ale tí, čo už spadli, tak jednoducho im vytvoriť, čo v niektorých krajinách aj funguje. Napríklad Dánsko má také miestnosti pre užívateľov, že môžu si tam otestovať čistotu tej látky. Aha. Môžu si to tam aplikovať. Majú tam zdravotný personál, ktorý im vysvetlí, že keď majú záujem o liečbu, netreba tých ľudí stigmatizovať a hlavne nekriminalizovať. Ukázalo sa, že kriminalizácia, keď tam je dostupná, tí užívatelia sa boja vyhľadať odbornú pomoc. No jasné, jasné. A to vypadá, že teďka se bohužel hroutí tenhle systém pravděpodobně i u nás.
Nevím, jestli sleduješ vlastně, co sa deje. A hlavne poskytovať substitučnú liečbu. Jasné. Hej. A nielen mať ju, že teda máme ju, ale ten psychiater, áno, chápem, niekedy z kapacitných dôvodov nestíhajú, lebo digitálna doba nás dosť ničí. Z toho to mentálne zdravie je dosť zničené tou digitálnou dobou. Veľmi dobré sú rozhovory s pánom profesorom Jiřím Horáčkom. On je skvelý v tomto, ako to vysvetľuje, že sociálne siete a digitálna doba, ako nás vlastne ničí. A to sú tiež závislosti. Treba si uvedomiť, že aj sociálne siete sú závislosti. Samozrejme. Aj je to nezdravé. Áno a vidíme to u dospelých dosť často. Áno, áno.
Stejně jako u dětí. Preto ja napríklad so mnou je niekedy ťažké sa skontaktovať, lebo ja nemám žiadne. Na vysokej škole som si to zrušil, aby ma to nerušilo pri skúškach a potom som zistil, že ani to nepotrebujem. Jasné, jasné. Takže nemám, nemám to vôbec a som spokojnejší. Takže áno, tí, čo už do toho spadli, treba im podať tú pomocnú ruku a hlavne vždy záleží na tom, aj z praxe je to overené, že tie prímesi robia tie látky nebezpečnými. A už aj na Slovensku boli záchyty a v Čechách tiež, že sa sekajú hlavne opiáty fentanylom a fentanyl je neskutočne smrteľný. Aha. A hlavne ono to do kaž-- do všetkých možných bielych práškov v úvodzovkách môžu nasekať a vytvoria takto závislých ľudí, ktorí budú potrebovať sa vracať stále a kupovať tie látky. Jasné, jasné. Čiže to je ten problém, že už v rámci toho harm reduction vytvoriť aj miesta, kde ten človek si vie otestovať, čo tam má a má tam jeden malý pohár s kyselinou. No máš v tom fentanyl, vysyp to sem a neťahaj to už keď nechceš. Keď chceš, no je to tvoje slobodné rozhodnutie.
Já si myslím jako taky, jak říkáš, že ta, pro mě je dů-- já si myslím, že funguje osvěta. Jo, mám s tím osobní zkušenost vlastně z naší rodiny, kdy vidím nebo viděl jsem jako dítě vyrůstat v rodině, kde konopí bylo prostě běžnou jakoby věcí a v dospělosti s tím nemělo sebemenší problém. Jo, dneska je mu pětatřicet a nemá vlastně problémy žádný jako s konopím, protože to byla odmalička součást jeho života. Nebyla tam ta démonizace a ani ta zvědavost, jako že to je něco, když přišli jako kluci na střední. Hele, máme to. Rozumíš, ale jako ta osvěta je v tomhlenctom důležitá. Myslím si, že jedna, to, co říkáš, trošku budu reagovat na to, na tu variantu zaplnit ten život těch dětí něčím smysluplným. To je jedna, to je určitě pravda. Na druhou stranu já vidím často, že rodiče ty svoje děti zase úplně jako se snaží přehltit, aby měly furt nějaký kroužky, jo a potom to ve finále končí tím, že oni prostě sáhnou po první. Ano. Takže ono to všechno má svý pro a proti a musí to být vyvážený.
Ano, môže sa stať, že to dieťa sa zatne a proste sa vyprdne na to. Hej, hej, toto je taký príklad s mojím bratrancom, ktorého jeho mama veľmi chcela, aby vedel hrať na klavíri. Tak na jednom konci dediny ho nasadila na autobus, aby išiel do mesta na tú hodinu klavíra a on na druhom konci dediny vystúpil, lebo ho to nebavilo. Jasně no. Čiže áno, hej, treba tie také aktivity, ktoré tie deti aj oslovia a netlačiť ich do niečoho. Tak já jsem- Nebojím nasázet deset kroužků prostě na tejden, jako aby se ani chvilku neměl prostě čas se po něčem podívat. Jasné. No ako ja si pamätám z môjho detstva. Nemal som čas vymýšľať, lebo som v nejakých desiatich, jedenástich rokoch objavil Iron Maiden. Na Vianoce som dostal gitaru a dodnes hrávam. Mám dve kapely a dodnes hrávam a vyplnilo mi to voľný čas. Nehraješ tady dneska?
Ale tady to dneska není moc kytarový. Nie, nie, nie. Takže áno, proste nemal som čas vymýšľať a z nudy len tak, že čo budem robiť. Ale mal som tam tú aktivitu tohto druhu. Jo jo. Takže. Super, super. Hele já ti děkuju. Já myslím, že jsme to téma poměrně vyčerpali. Mohli bysme se o tom bavit donekonečna a určitě bysme otevřeli ještě další témata. Áno a ešte takú poznámku k tomu, že ten harm reduction, ono to treba mať dopredu pekne premyslené a naplánované a aby to neskĺzlo do toho, myslím. V Kanadě sú mestá, kde sú no go zóny, lebo tam proste dekriminalizovali a veľmi zlý prístup. Neboli pripravení na ten nápor a myslím Portland, Oregon. Tam, tam je taký problém, že tiež veľmi dekriminalizovali a uvoľnili pravidlá a stal sa im tam obrovský chaos. Čiže zase treba to rozumne vopred plánovať, približne tie riziká odhadnúť a nie že len všetko povolíme a hotovo. Napríklad Portugalsko malo veľmi dobrý prístup v dvetisícprvom, lebo užívateľov injekčných bolo strašne veľa. Kriminál, kriminalizovali ich, vysoká prevalencia HIV, úmrtí a po pár rokoch sa zistilo, že tou dekriminalizáciou, harm reduction, už im poklesol o brutálne čísla, že majú minimum injekčných užívateľov. Aj tých, čo majú, im neumierajú.
Jo. Já bych ještě chtěl dodat, co jsem ještě vlastně zapomněl, abych nevypadal jako pokrytec, kterej chce legalizovat konopí a ostatní látky, po kterých se člověku v uvozovkách zamotá hlava, tak říkám, že jsou špatný. Nevidím to tak. Vidím to tak, že za mě dospělí lidi by měli mít možnost vybrat si, s čím budou relaxovat, s čím se budou bavit a na čem si budou v uvozovkách vyjíždět. Někdo si vyjíždí na zlatejch hodinkách, někdo si dá radši brko prostě jo. Ale já bych v jedn-- legalizoval daleko víc věcí, než jsou legální teďka. Nic bych úplně nevylučoval a zároveň bych to dal do specializovaných obchodů a dělal velkou, velkou harm reduction. Snažil bych se prostě vzdělávat tu společnost k tomu, aby věděli, co je třeba čeká, když si něco dají. Ještě vidím, že chceš něco říct. Pověz.
Tento přístup má svoju logiku, lebo štátom regulované a produkované veci aj tí zdravotní pracovníci potom vedia, že čo to je a z čoho to je a čo majú riešiť. Pri týchto syntetikách je problém to, že oni tipujú, oni sami nevedia a snažia sa tie príznaky nejak potlačiť a pomôcť tomu človeku. Pri takto regulovaných veciach by to bolo samozrejme, že oveľa jednoduchšie. A veľmi dobrá je taká štatistika, a to z viacerých krajín, ktoré buď dekriminalizovali alebo legalizovali. Každý sa bál nárastu, ako už sme hovorili o tom Nemecku a ten nárast tam nie je. Možno v Holandsku boli štatistiky, že keď začali coffee shopy, že asi pol roka mali nárast, lebo ľudí to zaujímalo, ale potom tie čísla padli ešte pred tú dekriminalizáciu, lebo ľudí to prestalo zaujímať. Čiže tí skalní užívatelia ostanú tak ako na dedine, ostanú tí štamgasti pri tých lacných vínach, tak tí hardcore užívatelia ostanú, ale ono z toho nebude ten strašiak a ten nový trend, že teraz náhodou bude široká paleta dostupná nejak kontrolovane a všetko si nakúpime a cez víkend vyskúšame.
Jasně, jasně, jasně. Super. Hele, díky ti moc.
Aj ja ďakujem. Jsme si udělali pěknej rozhovor na festivalu Prague 420. Je tady příjemný počasí, je tady skvělá atmosféra a my ještě máme spoustu času si to tady užít. Tak zůstáváš tady? Ano, dneska ano. Super. Tak jo. Tak já ti přeju, abys si to tu ještě pořádně prošel. Děkuju ti za to, že sis udělal čas, že jsme spolu tenhleten rozhovor mohli udělat. Doufám, že i vás to bavilo. Doufám, že nejste moc závislí na sociálních sítích a na nás nekoukáte už potřetí. A jestli jo, tak se jděte ven proběhnout a my vám zase někdy něco připravíme, abysme vás k tomu přikovali. Mějte se krásně, čau.

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spannabis-konopex-a-novinky-z-konopne-sceny-konopny-podcast-90-n123
V jubilejní 90. epizodě Konopného podcastu se ohlédnu za jarní sérií konopných veletrhů a akcí. Navštívil jsem Growfest v Brně, legendární Spannabis v Bilbau a Konopex v Ostravě. Povíme si o atmosféře jednotlivých akcí, změnách v konopném průmyslu, útlumu growshopů po německé legalizaci i o tom, proč evropský konopný trh momentálně nezažívá nejlepší období.
Dozvíte se také:
proč se Spannabis přesunul do Bilbaa,
jak legalizace v Německu změnila trh,
proč mizí growshopy,
co se děje kolem CBD a syntetických kanabinoidů,
a jaké novinky mě letos na veletrzích zaujaly.

Kdy je nejlepší začít s outdoor pěstováním konopí? V této epizodě se podívám na jednu z nejčastějších otázek, která přitom nemá jednu univerzální odpověď. Vysvětlím, proč není ideální začínat příliš brzy, jak do načasování vstupují mrazy, délka dne a teplota, a proč je často lepší přizpůsobit start plánované sklizni než kalendáři. Ukážu vám také, jaký je rozdíl mezi automaty a fotoperiodami z pohledu načasování a proč dávám semínka klíčit rovnou ven. Tahle epizoda Konopného podcastu je zároveň první bezplatnou lekcí video kurzu pěstování konopí outdoor.
V 89. epizodě Konopného podcastu se dozvíte:
Kdy začít s klíčením a proč se vyplatí počkat,
jak naplánovat sklizeň podle typu odrůdy,
proč mohou být jarní mrazíky zásadní problém,
jak správně adaptovat rostliny na venkovní podmínky,
proč je přímé klíčení venku často nejlepší strategie.
Přepis epizody
Kdy začít pěstovat konopí venku? Tuhle otázku už jsem slyšel mockrát a je logické, že se na to lidé ptají. Většinou odpovídám také otázkou: „Kdy chceš sklízet?“
Jako pěstitelé konopí máte v dnešní době velkou výhodu, že si můžete vybrat feminizovaná semínka, ze kterých až na výjimky vyrostou vždy samičí rostliny. Nemusíte si tedy už dávno dělat hlavu s určováním pohlaví rostliny. Navíc si dneska můžete i do určité míry zvolit, kdy budete sklízet.
Když si totiž vyberete fotoperiodicky neutrální, takzvané automatické odrůdy, můžete si naplánovat sklizeň tak, aby se třeba nekřížila s vaší plánovanou dovolenou. Životní cyklus automatů jde totiž předem poměrně dobře odhadnout, protože dozrávají přibližně 60-80 dnů od zasetí. Krátkodenní odrůdy, takzvané fotoperiody, naproti tomu dozrávají až na podzim, většinou na přelomu září a října, bez ohledu na to, kdy je zasejete. To je základní rozdíl mezi automaty a fotoperiodami. O dalších rozdílech mezi těmito odrůdami a tom, jak vybrat tu správnou, se dozvíte v druhé lekci, takže se teď budu držet otázky, kdy s pěstováním začít.
Hodně lidí si rostliny předpěstovává doma na okně už od března nebo dubna. Já jsem postupně došel do bodu, kdy mi předpěstovávání doma dává smysl jenom tehdy, kdy pěstuji automaty a chci je sklízet dříve. V takovém případě ale nezačínám dřív než v dubnu. Hned vám řeknu proč. Pro co nejvyšší kvalitu a pěstování s co nejmenšími problémy je ideální, když rostliny automatů rostou a zrají při co nejdelším dni a při intenzivním slunečním svitu.
Nejdelší den je 21. června a nejteplejší měsíce jsou v České republice červen, červenec a srpen. Při setí je třeba myslet na ranní mrazíky, které mohou přijít ještě v půlce května na zmrzlé muže: Pankráce, Serváce a Bonifáce. Při sklizni zase na to, že Koncem července už mohou být noci zase chladnější. Ne nadarmo se říká: „Svatá Anna, chladna z rána.“ No a Aničky mají svátek 26. července. Mezi Bonifácem a Annou je přesně 73 dnů a také nejdelší dny v roce. Takže, když automaty zasejete v půlce května, budete je s největší pravděpodobností sklízet na přelomu července a srpna a dopřejete jim nejvíce tepla a největší porci slunečního záření.
S fotoperiodami se to má tak, že když je zasejete také až v půlce května, mají zhruba 5 měsíců na to, aby vyrostly a dozrály. Věřte mi, že je to víc než dost na to, abyste na podzim sklízely obrovské rostliny. S největší pravděpodobností budete muset část úrody zlikvidovat, abyste se udrželi v povoleném množství 100 gramů na osobu. Předpěstovávání fotoperiodických odrůd doma nedává velký smysl. Sejte je až ve chvíli, kdy mohou být alespoň přes den venku a teplota neklesá pod 12 °C.
Já svoje rostliny dávám klíčit rovnou ven a řeknu vám tři důvody, proč to tak dělám:
Rostliny jsou od první chvíle adaptované na podmínky, ve kterých budou růst, takže je pak nepřekvapí, když je z teplého parapetu dáte ven. V takovém případě je musíte nějakou dobu nechat adaptovat na nové podmínky a chránit je před intenzivním sluncem.
Při předpěstování doma na okně mají klíční rostliny většinou menší intenzitu slunečního svitu než venku, a při přesazování ven je třeba je nechat chvíli zvykat na sluneční svit, jinak je slunce jednoduše spálí. Na hůře osvětleném okně navíc rostlinky tvoří dlouhé tenké stonky a nejsou moc stabilní.
Při klíčení venku se brzy oddělí zrno od plev – to znamená, že méně odolné rostliny můžu vyřadit hned na začátku a pro pěstování si vybrat jen ty nejsilnější.
Upřímně, chce to samozřejmě i trochu citu. Když je v noci chladno, schovávám rostliny na noc domů. Přes den je ale nechávám venku a sklízím je jen při velké nepřízni počasí, jako je déšť nebo silný vítr. Tuhle péči potřebují vždy jen zhruba 2 týdny. Za tu dobu se ale výborně zpevní a jsou odolné vůči běžný povětrnostním vlivům i velmi silné intenzitě slunečního svitu.
Než začnete klíčit semena, namočte je na 24 hodin do vody, nasají vlhkost a často už vám během té doby některé puknou a začnou klíčit. Poté dejte semínka do malých květináčů o objemu zhruba 200-300 ml. Použijte substrát pro klíčení nebo zeminu, na kterou jste zvyklí. Malé květináčky snadno můžete přenášet přes den ven a v noci dovnitř, kdyby bylo chladno. Můžete je ale klidně nechat doma do chvíle, kdy vám ze země vykouknou první lístky. Pak je přesuňte na slunné místo a dovnitř je dávejte pouze na noc, pokud jsou noční teploty pod 12 °C.
Rostlinky fotoperiod můžete nechat v malých květináčích až do chvíle, kdy budou mít 10-15 centimetrů. Automatické odrůdy je ideální sít rovnou do finální pěstební nádoby nebo na záhon. Já si je ale také předpěstovávám. Jakmile mi ale zespodu květináčku vykoukne první kořínek, okamžitě přesazuji do finálního květináče nebo na záhon. Automaty nemají přesazování moc rády a může je to zpomalit v růstu. Vzhledem k jejich krátkému životnímu cyklu je každý den zpomaleného růstu znát.
Teď vám ukážu ukázku ze začátku pěstebního cyklu. Semínka jsem zasel 10. května a přes den jsem květináče nechával na slunci. Nenechte se zmást počtem květináčů. Legálně může každá dospělá osoba pěstovat tři rostliny konopí s obsahem THC nad 1 %. Většina odrůd na obrázku obsahuje nižší podíl THC. Chtěl jsem jen ukázat, jak vysoké dosahuji tímto způsobem klíčivosti.
Klíčení venku jde trochu pomaleji než při předpěstování uvnitř. První lístky se objevily 14. května, 21. května už měly všechny rostliny pravé listy a jen jedna nevyklíčila. Po dvou týdnech byly všechny rostliny připravené na přesazení.
Kdybyste se chtěli podívat na video se třemi způsoby klíčení, tak ho najdete v popisu videa, na které se právě díváte. Neexistuje jen jeden správný způsob. Spousta pěstitelů má své vlastní triky a oblíbené postupy. Důležité je si najít takový, který vám vyhovuje a který přináší dobré výsledky.
Kdybyste si rostliny z nějakého důvodu předpěstovávali na okně nebo pod umělým osvětlením, buďte opatrní při jejich přesouvání ven. Listy rostlin pěstovaných uvnitř nejsou zvyklé na vysokou intenzitu slunečního záření, vyšší podíl UV záření a ani na venkovní povětrnostní podmínky. Při přesouvání ven nechávejte rostliny nejprve jen pár hodin ve stínu, poté je dávejte na slunce jen krátce, ideálně dopoledne a k večeru, kdy není sluneční svit tak intenzivní. Kontrolujte, jestli se listy nekroutí, neblednou nebo nevysušují. Adaptace na venkovní prostředí trvá zhruba týden až dva a je třeba s tím počítat.
Rostliny si musí postupně zvyknout na vyšší intenzitu světla, UV záření i vítr. Uvědomte si, že na okenním parapetu je intenzita fotosynteticky aktivního záření přibližně 100–300 µmol/m²/s. Pod umělým osvětlením se běžně pohybuje mezi 400–1000 µmol/m²/s, ale na přímém letním slunci může dosahovat až kolem 2000 µmol/m²/s. Když je dáte z okenního parapetu rovnou na polední slunce, kytky to spálí.
Do kdy nejpozději sít? U fotoperiodických odrůd doporučuji začít nejpozději do konce června. I za čtyři měsíce vám vyrostou pěkné kytky. Automaty lze sít ještě v červenci. Někdo si takhle s automaty dělá více sklizní za rok. Jen je dobré si uvědomit, jaké počasí bude v době sklizně. Optimální je plánovat setí tak, abyste měli do konce září kytky zralé. Záleží to samozřejmě i na poloze vaší zahrádky. V horských oblastech bude lepší sklízet dříve, a tak pozdější setí automatů příliš neoddalujte a začněte nejpozději do poloviny června. To je takový ideální hraniční termín.
U fotoperiod termín sklizně neovlivníte, takže ať zasejete dříve nebo později, kytky budou zralé ve stejnou dobu. Sklizeň můžete uspíšit volbou odrůdy s rychlejším dozráváním, ale o těch vám povím až v další lekci.

Využívají rostliny zelené světlo pro fotosyntézu, nebo je opravdu „k ničemu“, jak se často tvrdí? V této epizodě se podívám na jeden z nejrozšířenějších mýtů o světle a fotosyntéze. Vysvětlím, odkud se vzala představa, že zelené světlo rostliny nevyužívají, co o tom už v 70. letech zjistil Keith J. McCree a proč je rozdíl mezi absorpční křivkou chlorofylu a skutečnou fotosyntézou v listu zásadní. Zjistíte také, že list není plochá destička, ale vícepodlažní struktura, ve které se světlo chová jinak, než by napovídala jednoduchá chlorofylová křivka.
V 88. epizodě Konopného podcastu se dozvíte:
Jak funguje fotosynteticky aktivní záření (PAR),
co je kvantová účinnost a proč není každý foton stejně „pracovitý“,
proč zelené světlo proniká hlouběji do listu,
jak se jeho význam mění při vysoké intenzitě světla,
a že tato barva u osvětlení rozhodně není zbytečná.
 

🔗 Více informací o kurzech👉 https://www.pestovat.cz/kurzy
Online kurz naživo vs. videokurz. Jaký je mezi nimi rozdíl a pro koho mají smysl? Začátek nového online kurzu pěstování konopí naživo se blíží, a proto jsem se v této epizodě Konopného podcastu rozhodl podrobně vysvětlit, jak kurzy fungují, pro koho jsou vhodné a jaký je rozdíl mezi videokurzem a kurzem naživo s interakcí. Online kurzy pořádám od roku 2023 a za tu dobu je absolvovali domácí i pokročilí pěstitelé, ale i lidé, kteří chtěli pěstování opravdu pochopit v souvislostech. Kurz naživo letos probíhá podruhé a poprvé při něm poběží reálný pěstební cyklus souběžně s výukou, takže účastníci mohou celý proces sledovat krok za krokem – nebo se přidat se svými vlastními rostlinami. V této epizodě vysvětluji nejen rozdíly mezi oběma formami studia, ale také odpovídám na nejčastější otázky, které mi k online kurzům chodí.
V této epizodě se dozvíte mimo jiné:
Jak vypadá videokurz a co všechno obsahuje
Jak probíhá online kurz naživo a v čem je jeho hlavní přidaná hodnota
Co vám kurz reálně přinese a v čem pomáhá nejvíc
Zda je kurz vhodný pro začínající i pro pokročilé pěstitele
A co když pěstujete úplně jiným způsobem, než já
Pokud uvažujete o tom, že byste se do online kurzu zapojili – ať už formou videokurzu, nebo kurzu naživo – tahle epizoda vám pomůže udělat jasno a vybrat si variantu, která vám bude dávat největší smysl.
💬 Své otázky pište do komentářů pod podcatsem.
---
📅 Kapitoly videa:0:00 Úvod1:54 Jak vypadá video kurz4:30 Jak probíhá online kurz naživo7:52 Co vám kurz přinese10:15 Je kurz i pro pokročilé pěstitele?11:15 Je možné lekce sledovat zpětně?11:43 Je možné si kurz stáhnout?12:32 Bude kurz k vidění i zdarma?13:19 Kolik lidí bude v kurzu naživo14:08 Je možné se přihlásit v průběhu kurzu?14:55 Zavazuje mě účast v kurzu k nákupu dalších věcí?16:08 Shrnutí17:14 Co když pěstuju úplně jinak?

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/6-pestebnich-sestav-pro-domaci-pestovani--n118
V této epizodě Konopného podcastu vám detailně představuji 6 kompletních pěstebních sestav pro domácí pěstování konopí – od nejúspornější varianty až po výkonnější setupy pro maximální kontrolu nad pěstováním.
Pěstební sestavy: www.pestovat.cz/vybaveni
Každou sestavu rozebírám prakticky a bez marketingových řečí:
spotřeba elektřiny
PPFD a DLI
rozdíly mezi automaty a fotoperiodami
reálné provozní náklady
očekávaný výnos
Cílem bylo navrhnout sestavy, které:✔ dávají smysl v běžném bytě✔ mají nízkou spotřebu a hluk✔ používají kvalitní a dlouhodobě spolehlivé komponenty✔ respektují legislativní limity
Současně vás zapojuji do výběru sestavy, ve které budu pěstovat celý cyklus naživo v online kurzu.
🔧 Co se v díle dozvíte:* proč automatům stačí nižší intenzita světla* kolik vás stojí jedna sklizeň v korunách* kdy se vyplatí silnější světlo a kdy naopak úsporné řešení* proč je lepší trochu předimenzovaná ventilace
📦 Představené rozměry sestav:
60 × 60 × 160 cm (1 rostlina)80 × 80 × 180 cm (2 rostliny)120 × 60 × 180 cm (3 rostliny)

Je vzdálenost světla opravdu tak důležitá, jak se říká? A proč mají komerční pěstírny světla často zavěšená několik metrů nad porostem, zatímco doma řešíme každý centimetr? V 85. epizodě Konopného podcastu se podíváme na to, jak vzdálenost světla ovlivňuje intenzitu (PPFD), homogenitu osvětlení i výslednou úrodu. Vysvětlím rozdíly mezi domácími a komerčními pěstírnami, roli odraznosti stěn, výkonu a tvaru osvětlení a také to, proč neexistuje jedna univerzální odpověď platná pro všechny.
Dozvíš se mimo jiné:
proč platí „čím blíž, tím víc světla“ – ale jen do určité míry
kdy je důležitější intenzita a kdy rovnoměrnost osvětlení
jak se fotony v pěstebním prostoru skutečně chovají
jaké vzdálenosti dávají smysl u běžných LED světel v různých velikostech pěstebních prostor
proč je 30 cm často rozumné minimum
Epizoda vychází z let praktických měření, zkušeností z domácích i komerčních pěstíren a z práce se spektrometry i mobilními aplikacemi pro měření světla. 🎙️ Poslouchejte až do konce – a pokud máte vlastní zkušenosti nebo otázky, napište je do komentářů.