Konopný podcast

V 92. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s Vaškem z D-Tox o tom, jak dlouho zůstává THC v těle, proč vznikla první česká kalkulačka zbytkového THC a jak mohou pravidelní uživatelé konopí lépe porozumět tomu, co se v jejich organismu skutečně děje.
Řeč přijde také na doplňky stravy D-Tox určené pro podporu přirozené detoxikace organismu, dlouhodobé užívání konopí, vliv THC na psychiku i na to, proč žádný produkt nenahradí čas ani zodpovědný přístup.
Dozvíte se také:
jak funguje kalkulačka zbytkového THC,
jak dlouho mohou metabolity THC zůstávat v těle,
proč lidé často špatně odhadují dobu odbourávání,
jak fungují doplňky D-Tox pro uživatele konopí,
proč žádný detox nefunguje okamžitě,
jak může dlouhodobé užívání ovlivnit psychiku,
proč jsou syntetické kanabinoidy mnohem méně předvídatelné než přírodní konopí.

V 91. epizodě Konopného podcastu si z festivalu Prague 420 povídám s právníkem Tomášem Zábrenszkim o nových psychoaktivních látkách, syntetických kanabinoidech a tom, proč se takzvané „chemky“ staly problémem hlavně mezi mladými lidmi. Řeč přijde na HHC, THCP, edibles, černý trh, slovenskou drogovou politiku i na to, proč samotné zákazy nestačí.
Dozvíte se také:
co jsou nové psychoaktivní látky a designérské drogy,
jak vznikly první syntetické kanabinoidy JWH,
proč HHC, HHCP a THCP zamíchaly trhem,
jak se k drogám a konopí staví Slovensko, Česko a Německo,
proč může prohibice vytvářet prostor pro nebezpečnější látky,
a proč je harm reduction účinnější než strašení a kriminalizace.
Přepis rozhovoru
Zdravím vás z festivalu Prague 420, kde se potkává konopí, skvělá hudba a hlavně super lidi. A je tady taky edukační zóna. Já jsem si tady odchytil Tomáše Zábrenszkiho, který tady měl přednášku o designování nových drog. Nebo řekni to raději ty.
Tak ono to je viac pomenovaní. Oficiálne to označujú ako nové psychoaktívne látky alebo dizajnérske drogy. Taktiež napríklad u vás v Čechách je to označené ako zařazené psychoaktívne látky.
Aha, ok. A můžeš mi říct ještě trošku se představit, přiblížit svoji práci?
Som právnikom. Doktorandské štúdium som ukončil v programe Trestné právo a vlastne vo vedeckovýskumnej činnosti som sa venoval a ešte aj stále aktívne venujem návykovým látkam drogovej a drogovej trestnej činnosti. A tady v Čechu, v Čechách? Nie, nie, nie na Slovensku. Na Slovensku. No tak tam máš hodně práce. Tak tam to je. To je taká ako zelená lúka a moc sa tomu nijak ani nevenujú ľudia, ani nerozumejú. A potom vznikajú také zákony, aké vznikajú.
Jasné. Pojďme se vrátit k těm novým drogám. Co to znamená designování nových psychoaktivních látek?
Ono v podstate to začalo celé nevinne. Začalo to ako vedeckovýskumný experiment, lebo chceli vlastne liečiť ľudí v osemdesiatych rokoch ešte. A vtedy vlastne začali prvé tieto syntetické kanabinoidy. Ono to malo byť nevinné na terapeutické účely. Dlho bolo ticho o tom a okolo roku dvetisíc to prešlo, sa to objavilo na čiernom trhu. A takto tieto JWH-čka, ono aj či už na Slovensku alebo v Čechách v zákone na zozname sú označené tieto prvé ako JWH a milión čísel. Ono ich je asi štyristopäťdesiat.
Co to znamená JWH?
To je podľa výskumníka Johna Huffmana, profesora Johna Huffmana, ktorý to syntetizoval so svojimi kolegami. Čiže podľa jeho iniciálov je vlastne to pomenovanie JWH. No a potom v roku dvetisícosem, desať vtedy začala tá prvá vlna s týmito známymi ako K2, Spice, Herbal, Black Mamba a tieto. Lenže to tak žilo tak dva tri roky svojím životom a nejak bol útlm. No a práve asi štyri roky dozadu prišlo HHC, HHCP, THCP a tieto a to už dosť zavírilo tou spoločnosťou, ako aj vtedy boli obchody a legálny predaj, len nebol taký veľký nárast toho, ako je teraz, že teraz je to fakt, že hlavne medzi mladými ľuďmi problém.
Já to vidím stejně jako ty. Já to vidím jako problém. Já osobně to vidím jako důsledek nesmyslný prohibice konopný. Tak. Kdy vlastně pořád se přešlapovalo, jestli konopí není moc špatný a nakonec se nám tady vyrojily chemický látky, který jsou násobně silnější, nevyzkoušený, nikdo neví dost často, v jaký koncentraci vlastně ty lidi užívají a co to s nima udělá. A v tomhle já vidím teda obrovský selhání systému, že se čekalo s konopím, jestli legalizovat, jestli nelegalizovat a nakonec se nám tady vynořilo něco, co se tváří jako konopí. Dělá to špatnou reklamu konopí z mýho pohledu. Samozřejmě. A přináší to daleko víc problémů než konopí samotný.
Áno, presne, presne ako to opisuješ. Toto je, toto sú tie najzávažnejšie problémy a dosť sa prešľapovalo, že či legalizovať, nelegalizovať. U nás dokážeme trestať aj úplne malé množstvo, čiže jednoducho stále nemáme žiadnu dekriminalizáciu. Aj nula celá jedna gramu je na trestný čin. Samozrejme je to už na prokuratúre a sudcovi, že či to odpustí, alebo to nie je také závažné konanie a trestné právo poskytuje tú možnosť, ale je kriminalizované akékoľvek množstvo. V Čechách je to o niečo lepšie, keďže konečne prešla tá legalizácia a vlastne v Nemecku bol toto hlavný impulz na tú čiastočnú legalizáciu dvetisíc dvadsaťštyri myslím oni. Je to tak. Prešli a práve- Prvého apríla. Áno, pre-- na prvého apríla akurát. Ja som inak vtedy pozeral Bundestag. Ja som, keď nemecky viem, tak trochen, ale sledoval som to jednanie v tom Bundestagu, že nech to prejde. Fandil som im, ale mali veľmi dobrého ministra zdravotníctva. Áno, áno. Ktorý na základe výskumov a empirických poznatkov vyhlásil, že strašne veľa toxických látok je na čiernom trhu.
Oni tieto syntetiká už regulovali v dvetisícšestnástom a ukázalo sa, že ten ich zákon na reguláciu týchto nových psychoaktívnych látok nie je veľmi dobrý, že vysoko toxické látky sú na čiernom trhu a potrebujú ochrániť mládež, tak legalizácia sa im javila ako najlepší krok. No a k tomuto vlastne oni vtedy stanovili aj hodnotu THC v krvi na šoférovanie. V Čechách máte dva nanogramy na mililiter. Oni dali, že tri a pol, lebo veľkú štúdiu robilo ministerstvo dopravy a tam prišli na to, že tri a pol je ako, tri a pol nanogramu na mililiter je ako nula celá dva promile alkoholu, že človek nie je ovplyvnený, môže šoférovať. Tá pozornosť tam je zachovaná. A robila sa štúdia po dvoch rokoch od legalizácie, kde výskumníci porovnávali Rakúsko a Nemecko. Rakúsko nemá legalizáciu, Nemecko má. Počet užívateľov v Nemecku po legalizácii nenarástol ani počet dopravných nehôd, ani vodičov pod vplyvom oproti predchádzajúcim obdobiam a v porovnaní s Rakúskom tiež nenarástol. Čiže z krátkodobého hľadiska legalizácia sa ukazovala, ukazuje v Nemecku ako dobrý krok. Jasné. Určite je to dobrý krok.
Otázka je zase, čo sa týče toho Nemecka, jak zase snadno je tam dostupný to konopí v těch lekárňach momentálně, což taky spoustě velký části nielenom těch lidí, těch zákonodarcov, ale i velký části tý konopný komunity není úplně po chuti. Nebo řekněme si, že ty si tu legalizaci přece jenom představovali maličko inak. Prináša to taky svoje otazníky, ale je dobrý, že sa vôbec ako nejaký krok udělal a že to niekam speje. Chci sa zeptať ty, tady ty, ja tomu říkám chemky, jo, zkráceně. Je to taky problém na Slovensku? Je to taky dostupný? Nebo tam jste s ním zatočili iným spôsobom?
Brutálny problém je s tým. Je jo? To je enormný problém. A ono tam, u nás to začalo nevinne automatmi. Boli také automaty, ako je na colu alebo na takéto občerstvenie alebo ako kávomaty a na niektorých boli aj namontované čítačky na občiansky preukaz, aby overovali vek. Keď reportéri to skúšali, niektoré automaty ani nepýtali ten občiansky, iba tam bolo, bolo, že hej, že to vyžaduje, ale v skutočnosti tie čítačky nefungovali. Tak sa začali zakazovať pomaly tie automaty a odstraňovať. Nakoniec e-shopy, samozrejme, a to už je úplne jedno, či české alebo slovenské. Ono to ide v rámci voľného pohybu tovaru, to ide obojsmerne a vlastne v rámci celej únie a máme aj kamenné predajne. A práve že aj v malých mestách sú tie kamenné predajne s lákavými logami, s nápismi a dokonca tam už aj výzvami na užívanie týchto látok, kde viacero trestných oznámení podaných za šírenie toxikománie.
Já v tomhle vidím velkej problém. Já když jdu třeba nakoupit s dětma do večerky nebo říkej drogérie nebo todle, ono to je celkem jedno. A u kasy, kde jsou ještě z covidu ty plastový zábrany, aby sis neprskal na prodavače a on na tebe, tak je to celý zalepený prostě THCP, XYZ, že to už ani nevím, prostě jak už ani nesleduju, jak se to jmenuje. Ano, ano, ano. A jdeš s tím dítětem vlastně k tý kase a naše děti jsou s konopím jako poměrně dobře seznámený, takže jako mají nějakou informační, něco o tom ví, ale ptají se, co je tohle? Jo, na co to je? Kup mi todleto. Jako víš co? Tohle mi nepřijde v pořádku jako.
Nie je to v poriadku. A presne ako hovoríš, tento istý problém je aj u nás, že tie obchody sú farebné do ružových farieb s jednorožcami a tiež rodičia majú čo vysvetľovať deťom, že tam nemôžu ísť do toho obchodu, že tam nie sú tí jednorožci, nie sú tam cukríky pre nich. Tým pádem to pro ty děti začíná být ještě zajímavější, protože je to zakázané ovoce. Áno, áno a pritom to má taký celý pútavý dizajn, čo je, čo je dosť problematické a hlavne potom je to, že tí mladí ľudia, tí, čo je majoritná časť tých ľudí, čo s tým experimentuje, nevedia mnohokrát odhadnúť to dávkovanie a hlavne ako bola veľmi dobrá prednáška o tých edibles. Tam je najväčší problém, že predsa len tie edibles sú veľmi silné a dajú si jeden cukrík alebo čo to je v akej forme, gumík alebo bohviečo. Pol hodina nič, dajú si ďalší a zrazu keď to všetko nabehne, no tak sa potom budia v nemocnici niekde.
Jednoducho sa tým prešľahnú. Myslím, že trošku v iné formě s tím normálním konopím každej, kdo užíval někdy konopí v nějakých potravinách, si to zažil. Ale zase to konopí přirozený nebo ty produkty z přírodního konopí nikdy nejsou tak silný a je tam ten průběh trošku předvídatelnější.
Nicméně já tady k tomu mám takovou vtipnou historku nebo vtipnou historku. On ji zažil asi kdekdo, ale já jsem, když jsem jel prvně do Amsterdamu, tak jsem si četl takový letáček, co tam dávali někde v nějakým infocentru nebo to a tam byly rady jako ohledně konopí, protože v té době jsem užíval. Svět byl můj jako, takže prostě všechno. No takže jsem tam přijel a četl jsem na tom letáčku pozor na space cookies. Když si myslíte, že máte dost, už máte moc. A přesně tohle platilo ve sto procentech. A musím říct, že jsem to ještě ten večer bych to podepsal, jako že to přesně tak bylo.
Áno, áno, samozrejme, tam tiež sú tieto riziká a tieto nebezpečenstvá, len nie je to až také hrozné. Samozrejme, ľudia sú rôzni, ten organizmus reaguje rôzne, ale pri týchto látkach to končí psychózami. Mám veľmi dobrú kamarátku, ktorá je dlhoročne dlhoročný lekár, psychiater a hovorila mi, že pri týchto syntetikách tie psychózy sa vyskytujú strašne často. Pri klasickej konope, pri THC áno, je to možné, že je hlavne genetická predispozícia, keď tam je áno, je to možné, nevylučuje sa to, ale vôbec to nie je porovnateľné s týmito syntetikami, keď tá psychóza môže prísť prakticky po prvej, druhej dávke a keď hlavne keď sa to preženie. Väčšinou sú to krátkodobé psychózy, že človek sa z toho rýchlo otrasie, ale ten nepríjemný zážitok tak tam stále.
Ten tam zůstane a může se potom znovu vzbudit při nějaký jiný příležitosti, která už s konopím třeba nebude vůbec souviset, jo. Je to, jak uvidíš z toho cestu ven? Nebo vidíš vůbec nějakou snahu, že by se snažilo s tím nějak něco dělat? A dá se vlastně eliminovat to, když zakážeme nějaký látky, aby se neobjevily nový a nový, protože já už jsem dělal rozhovor s jedním chlapíkem z Véskátek, který říkal asi, že ten řetězec je nekonečnej. Jo? Že se nedá vlastně jako předvídat, co bude dalšího, nebo že těch možností je tolik, že vlastně cokoliv se zakáže, tak je tolik dalších možností. Nedá se, nedá se to zakázat nějak jakoby obecně?
To je veľmi náročné. V Nemecku to skúšali, vo Veľkej Británii to skúšali. Vo finále došlo k tomu, čo vlastne idú skúšať aj u nás na Slovensku, lebo podobný zákon inšpirovali sa Nemeckom, že zakázať celé tie skupiny, aby sa to nedalo, že poobracať a vlastne zakážu aj látky, ktoré neexistujú, lebo sa môžu z toho vyrobiť. Ano. Lenže toto malo úspech iba v tom, že to vytlačilo z legálneho trhu. Čo je síce fajn, ale to je len to A. To B tam je, že to pôjde na čierny trh. Ako Saša veľmi dobre poznamenal, vtedy už bude každému všetko jedno. Zlejú hocičo s hocičím. Aha. Čiže nebude už povinnosť ani uviesť na to balenie, čo v tom je v akom množstve. Aspoň to je v súčasnosti tam uvedené nejakým spôsobom. Či je to vierohodné, to je ťaž-ťažko povedať. Každopádne je viacero východísk, ktoré nie sú liekom na všetko, ale rozumná drogová politika. Čiže v Čechách to je zaujímavé hovoriť, lebo vy ste legalizovali, ale u nás sa tvárime, že konopa je zlo a nechceme ani tú lekársku konopu zaviesť do praxe.
U nás neexistuje len na papieri, aj to len Sativex, ktorý nikdy nikomu nepredpísali. Ale čiže to je prvý taký krok. A potom sú také zásadné kroky ohľadom harm reduction. To je ten prístup a ten harm reduction tým spôsobom, že deckám treba vysvetliť, treba s nimi hovoriť, ale treba tam posielať ľudí, sociálnych pracovníkov, ktorí s tým vedia robiť, a nie policajtov, ktorí budú strašiť trestnými sadzbami, ako sa to u nás za mojich čias robievalo. Alebo potom u nás je teraz veľmi populárny kamión, ktorý chodí po Slovensku a tri témy sú tam drogy, kyberšikana a týranie zvierat. Lenže je to takou tou šokovou terapiou robené, čo aj Svetová zdravotnícka organizácia povedala, že harm reduction sa takto nerobí. Je to niečo ako váš Revolution Train, čo u vás bolo a tiež to kritizovalo ministerstvo školstva, že nič neprispeje, lebo to nie je harm reduction. Aha, jasně. A inak Revolution Train príde aj ku nám, lebo si myslia, že to bola super vec, takže si to dotiahnu aj ku nám. A hlavne veľmi, čo sa osvedčilo, aby som sa už k tomu dostal.
Čo na mládež najviac zafungovalo z dostupných údajov, je prevencia formou, ako je na Islande. Niektoré krajiny to už prijali. Vytvoriť deťom, é, zaplniť im voľný čas, vytvoriť im kopu krúžkov, kolektívne športy alebo proste voľnočasové aktivity, aby nebol, nebol ten priestor na v úvodzovkách vymýšľanie. Jasné. A na Islande sa im to osvedčilo, že za sedem rokov, čo bolo sledované obdobie, o polovicu menej detí malo skúsenosť s tabakom, o polovicu detí malo menej skúsenosti s alkoholom a taktiež aj s konopou. Že v podstate tak-takýmto vedením k tomu zodpovednému, zdravému, nejakému životnému štýlu je to asi najjednoduchšie. A keď o tie látky sa nikto nezaujíma, čierny trh je biznis. Čo nie je rentabilné, to sa pomaly vytlačí z trhu. Ako vždy budú ľudia, ktorí budú chcieť experimentovať, vždy budú hardcore užívatelia, ktorí do toho spadnú. Žiaľ, ako som zvykol hovoriť, keby sme mali aj dokonalú spoločnosť, deviácia vždy bude a nebude spoločnosť dokonalá bez trestnej činnosti. Vždy bude nejaké percento deviantov. Takisto je to aj pri návykových látkach.
Myslíš si, že by bolo riešenie vytvoriť špecializované obchody, kde by sa predávalo jak konopí, tak jeho alternatívy, tak kratom a takýhle veci?
Áno, možno to bude znieť extrémne. To som zvykol dávať taký príklad, že ľudia, ktorí pozerávali kedysi Futuramu, tak vo Futurame sa už dostali ohľadom drogovej problematiky k tomu, že tam mali taký automat a tam sa dal kúpiť crack. Aha. Že proste drogy považovali ako prežitok, že tam to máte, kúpte si to. Jasné, jasné. Pri niektorých látkach by sa toto dalo spraviť, hej, ako je napríklad konopa. Tam sa to dá spraviť, že regulovať predaj a takéto veci. Samozrejme, ehm, podporiť výskum psychedelík, to je kľúčová záležitosť. S viacerými odborníkmi som sa bavil, čo sa tejto problematike venujú, psychiatri hlavne, že to je budúcnosť psychiatrie jednoducho v kontrolovanom prostredí, samozrejme.
A čo sa týka ľudí, ktorí už do toho spadli, hlavne treba vytvoriť priestor, aby do toho vôbec ľudia nespadli do týchto vecí. Ale tí, čo už spadli, tak jednoducho im vytvoriť, čo v niektorých krajinách aj funguje. Napríklad Dánsko má také miestnosti pre užívateľov, že môžu si tam otestovať čistotu tej látky. Aha. Môžu si to tam aplikovať. Majú tam zdravotný personál, ktorý im vysvetlí, že keď majú záujem o liečbu, netreba tých ľudí stigmatizovať a hlavne nekriminalizovať. Ukázalo sa, že kriminalizácia, keď tam je dostupná, tí užívatelia sa boja vyhľadať odbornú pomoc. No jasné, jasné. A to vypadá, že teďka se bohužel hroutí tenhle systém pravděpodobně i u nás.
Nevím, jestli sleduješ vlastně, co sa deje. A hlavne poskytovať substitučnú liečbu. Jasné. Hej. A nielen mať ju, že teda máme ju, ale ten psychiater, áno, chápem, niekedy z kapacitných dôvodov nestíhajú, lebo digitálna doba nás dosť ničí. Z toho to mentálne zdravie je dosť zničené tou digitálnou dobou. Veľmi dobré sú rozhovory s pánom profesorom Jiřím Horáčkom. On je skvelý v tomto, ako to vysvetľuje, že sociálne siete a digitálna doba, ako nás vlastne ničí. A to sú tiež závislosti. Treba si uvedomiť, že aj sociálne siete sú závislosti. Samozrejme. Aj je to nezdravé. Áno a vidíme to u dospelých dosť často. Áno, áno.
Stejně jako u dětí. Preto ja napríklad so mnou je niekedy ťažké sa skontaktovať, lebo ja nemám žiadne. Na vysokej škole som si to zrušil, aby ma to nerušilo pri skúškach a potom som zistil, že ani to nepotrebujem. Jasné, jasné. Takže nemám, nemám to vôbec a som spokojnejší. Takže áno, tí, čo už do toho spadli, treba im podať tú pomocnú ruku a hlavne vždy záleží na tom, aj z praxe je to overené, že tie prímesi robia tie látky nebezpečnými. A už aj na Slovensku boli záchyty a v Čechách tiež, že sa sekajú hlavne opiáty fentanylom a fentanyl je neskutočne smrteľný. Aha. A hlavne ono to do kaž-- do všetkých možných bielych práškov v úvodzovkách môžu nasekať a vytvoria takto závislých ľudí, ktorí budú potrebovať sa vracať stále a kupovať tie látky. Jasné, jasné. Čiže to je ten problém, že už v rámci toho harm reduction vytvoriť aj miesta, kde ten človek si vie otestovať, čo tam má a má tam jeden malý pohár s kyselinou. No máš v tom fentanyl, vysyp to sem a neťahaj to už keď nechceš. Keď chceš, no je to tvoje slobodné rozhodnutie.
Já si myslím jako taky, jak říkáš, že ta, pro mě je dů-- já si myslím, že funguje osvěta. Jo, mám s tím osobní zkušenost vlastně z naší rodiny, kdy vidím nebo viděl jsem jako dítě vyrůstat v rodině, kde konopí bylo prostě běžnou jakoby věcí a v dospělosti s tím nemělo sebemenší problém. Jo, dneska je mu pětatřicet a nemá vlastně problémy žádný jako s konopím, protože to byla odmalička součást jeho života. Nebyla tam ta démonizace a ani ta zvědavost, jako že to je něco, když přišli jako kluci na střední. Hele, máme to. Rozumíš, ale jako ta osvěta je v tomhlenctom důležitá. Myslím si, že jedna, to, co říkáš, trošku budu reagovat na to, na tu variantu zaplnit ten život těch dětí něčím smysluplným. To je jedna, to je určitě pravda. Na druhou stranu já vidím často, že rodiče ty svoje děti zase úplně jako se snaží přehltit, aby měly furt nějaký kroužky, jo a potom to ve finále končí tím, že oni prostě sáhnou po první. Ano. Takže ono to všechno má svý pro a proti a musí to být vyvážený.
Ano, môže sa stať, že to dieťa sa zatne a proste sa vyprdne na to. Hej, hej, toto je taký príklad s mojím bratrancom, ktorého jeho mama veľmi chcela, aby vedel hrať na klavíri. Tak na jednom konci dediny ho nasadila na autobus, aby išiel do mesta na tú hodinu klavíra a on na druhom konci dediny vystúpil, lebo ho to nebavilo. Jasně no. Čiže áno, hej, treba tie také aktivity, ktoré tie deti aj oslovia a netlačiť ich do niečoho. Tak já jsem- Nebojím nasázet deset kroužků prostě na tejden, jako aby se ani chvilku neměl prostě čas se po něčem podívat. Jasné. No ako ja si pamätám z môjho detstva. Nemal som čas vymýšľať, lebo som v nejakých desiatich, jedenástich rokoch objavil Iron Maiden. Na Vianoce som dostal gitaru a dodnes hrávam. Mám dve kapely a dodnes hrávam a vyplnilo mi to voľný čas. Nehraješ tady dneska?
Ale tady to dneska není moc kytarový. Nie, nie, nie. Takže áno, proste nemal som čas vymýšľať a z nudy len tak, že čo budem robiť. Ale mal som tam tú aktivitu tohto druhu. Jo jo. Takže. Super, super. Hele já ti děkuju. Já myslím, že jsme to téma poměrně vyčerpali. Mohli bysme se o tom bavit donekonečna a určitě bysme otevřeli ještě další témata. Áno a ešte takú poznámku k tomu, že ten harm reduction, ono to treba mať dopredu pekne premyslené a naplánované a aby to neskĺzlo do toho, myslím. V Kanadě sú mestá, kde sú no go zóny, lebo tam proste dekriminalizovali a veľmi zlý prístup. Neboli pripravení na ten nápor a myslím Portland, Oregon. Tam, tam je taký problém, že tiež veľmi dekriminalizovali a uvoľnili pravidlá a stal sa im tam obrovský chaos. Čiže zase treba to rozumne vopred plánovať, približne tie riziká odhadnúť a nie že len všetko povolíme a hotovo. Napríklad Portugalsko malo veľmi dobrý prístup v dvetisícprvom, lebo užívateľov injekčných bolo strašne veľa. Kriminál, kriminalizovali ich, vysoká prevalencia HIV, úmrtí a po pár rokoch sa zistilo, že tou dekriminalizáciou, harm reduction, už im poklesol o brutálne čísla, že majú minimum injekčných užívateľov. Aj tých, čo majú, im neumierajú.
Jo. Já bych ještě chtěl dodat, co jsem ještě vlastně zapomněl, abych nevypadal jako pokrytec, kterej chce legalizovat konopí a ostatní látky, po kterých se člověku v uvozovkách zamotá hlava, tak říkám, že jsou špatný. Nevidím to tak. Vidím to tak, že za mě dospělí lidi by měli mít možnost vybrat si, s čím budou relaxovat, s čím se budou bavit a na čem si budou v uvozovkách vyjíždět. Někdo si vyjíždí na zlatejch hodinkách, někdo si dá radši brko prostě jo. Ale já bych v jedn-- legalizoval daleko víc věcí, než jsou legální teďka. Nic bych úplně nevylučoval a zároveň bych to dal do specializovaných obchodů a dělal velkou, velkou harm reduction. Snažil bych se prostě vzdělávat tu společnost k tomu, aby věděli, co je třeba čeká, když si něco dají. Ještě vidím, že chceš něco říct. Pověz.
Tento přístup má svoju logiku, lebo štátom regulované a produkované veci aj tí zdravotní pracovníci potom vedia, že čo to je a z čoho to je a čo majú riešiť. Pri týchto syntetikách je problém to, že oni tipujú, oni sami nevedia a snažia sa tie príznaky nejak potlačiť a pomôcť tomu človeku. Pri takto regulovaných veciach by to bolo samozrejme, že oveľa jednoduchšie. A veľmi dobrá je taká štatistika, a to z viacerých krajín, ktoré buď dekriminalizovali alebo legalizovali. Každý sa bál nárastu, ako už sme hovorili o tom Nemecku a ten nárast tam nie je. Možno v Holandsku boli štatistiky, že keď začali coffee shopy, že asi pol roka mali nárast, lebo ľudí to zaujímalo, ale potom tie čísla padli ešte pred tú dekriminalizáciu, lebo ľudí to prestalo zaujímať. Čiže tí skalní užívatelia ostanú tak ako na dedine, ostanú tí štamgasti pri tých lacných vínach, tak tí hardcore užívatelia ostanú, ale ono z toho nebude ten strašiak a ten nový trend, že teraz náhodou bude široká paleta dostupná nejak kontrolovane a všetko si nakúpime a cez víkend vyskúšame.
Jasně, jasně, jasně. Super. Hele, díky ti moc.
Aj ja ďakujem. Jsme si udělali pěknej rozhovor na festivalu Prague 420. Je tady příjemný počasí, je tady skvělá atmosféra a my ještě máme spoustu času si to tady užít. Tak zůstáváš tady? Ano, dneska ano. Super. Tak jo. Tak já ti přeju, abys si to tu ještě pořádně prošel. Děkuju ti za to, že sis udělal čas, že jsme spolu tenhleten rozhovor mohli udělat. Doufám, že i vás to bavilo. Doufám, že nejste moc závislí na sociálních sítích a na nás nekoukáte už potřetí. A jestli jo, tak se jděte ven proběhnout a my vám zase někdy něco připravíme, abysme vás k tomu přikovali. Mějte se krásně, čau.

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/spannabis-konopex-a-novinky-z-konopne-sceny-konopny-podcast-90-n123
V jubilejní 90. epizodě Konopného podcastu se ohlédnu za jarní sérií konopných veletrhů a akcí. Navštívil jsem Growfest v Brně, legendární Spannabis v Bilbau a Konopex v Ostravě. Povíme si o atmosféře jednotlivých akcí, změnách v konopném průmyslu, útlumu growshopů po německé legalizaci i o tom, proč evropský konopný trh momentálně nezažívá nejlepší období.
Dozvíte se také:
proč se Spannabis přesunul do Bilbaa,
jak legalizace v Německu změnila trh,
proč mizí growshopy,
co se děje kolem CBD a syntetických kanabinoidů,
a jaké novinky mě letos na veletrzích zaujaly.

Kdy je nejlepší začít s outdoor pěstováním konopí? V této epizodě se podívám na jednu z nejčastějších otázek, která přitom nemá jednu univerzální odpověď. Vysvětlím, proč není ideální začínat příliš brzy, jak do načasování vstupují mrazy, délka dne a teplota, a proč je často lepší přizpůsobit start plánované sklizni než kalendáři. Ukážu vám také, jaký je rozdíl mezi automaty a fotoperiodami z pohledu načasování a proč dávám semínka klíčit rovnou ven. Tahle epizoda Konopného podcastu je zároveň první bezplatnou lekcí video kurzu pěstování konopí outdoor.
V 89. epizodě Konopného podcastu se dozvíte:
Kdy začít s klíčením a proč se vyplatí počkat,
jak naplánovat sklizeň podle typu odrůdy,
proč mohou být jarní mrazíky zásadní problém,
jak správně adaptovat rostliny na venkovní podmínky,
proč je přímé klíčení venku často nejlepší strategie.
Přepis epizody
Kdy začít pěstovat konopí venku? Tuhle otázku už jsem slyšel mockrát a je logické, že se na to lidé ptají. Většinou odpovídám také otázkou: „Kdy chceš sklízet?“
Jako pěstitelé konopí máte v dnešní době velkou výhodu, že si můžete vybrat feminizovaná semínka, ze kterých až na výjimky vyrostou vždy samičí rostliny. Nemusíte si tedy už dávno dělat hlavu s určováním pohlaví rostliny. Navíc si dneska můžete i do určité míry zvolit, kdy budete sklízet.
Když si totiž vyberete fotoperiodicky neutrální, takzvané automatické odrůdy, můžete si naplánovat sklizeň tak, aby se třeba nekřížila s vaší plánovanou dovolenou. Životní cyklus automatů jde totiž předem poměrně dobře odhadnout, protože dozrávají přibližně 60-80 dnů od zasetí. Krátkodenní odrůdy, takzvané fotoperiody, naproti tomu dozrávají až na podzim, většinou na přelomu září a října, bez ohledu na to, kdy je zasejete. To je základní rozdíl mezi automaty a fotoperiodami. O dalších rozdílech mezi těmito odrůdami a tom, jak vybrat tu správnou, se dozvíte v druhé lekci, takže se teď budu držet otázky, kdy s pěstováním začít.
Hodně lidí si rostliny předpěstovává doma na okně už od března nebo dubna. Já jsem postupně došel do bodu, kdy mi předpěstovávání doma dává smysl jenom tehdy, kdy pěstuji automaty a chci je sklízet dříve. V takovém případě ale nezačínám dřív než v dubnu. Hned vám řeknu proč. Pro co nejvyšší kvalitu a pěstování s co nejmenšími problémy je ideální, když rostliny automatů rostou a zrají při co nejdelším dni a při intenzivním slunečním svitu.
Nejdelší den je 21. června a nejteplejší měsíce jsou v České republice červen, červenec a srpen. Při setí je třeba myslet na ranní mrazíky, které mohou přijít ještě v půlce května na zmrzlé muže: Pankráce, Serváce a Bonifáce. Při sklizni zase na to, že Koncem července už mohou být noci zase chladnější. Ne nadarmo se říká: „Svatá Anna, chladna z rána.“ No a Aničky mají svátek 26. července. Mezi Bonifácem a Annou je přesně 73 dnů a také nejdelší dny v roce. Takže, když automaty zasejete v půlce května, budete je s největší pravděpodobností sklízet na přelomu července a srpna a dopřejete jim nejvíce tepla a největší porci slunečního záření.
S fotoperiodami se to má tak, že když je zasejete také až v půlce května, mají zhruba 5 měsíců na to, aby vyrostly a dozrály. Věřte mi, že je to víc než dost na to, abyste na podzim sklízely obrovské rostliny. S největší pravděpodobností budete muset část úrody zlikvidovat, abyste se udrželi v povoleném množství 100 gramů na osobu. Předpěstovávání fotoperiodických odrůd doma nedává velký smysl. Sejte je až ve chvíli, kdy mohou být alespoň přes den venku a teplota neklesá pod 12 °C.
Já svoje rostliny dávám klíčit rovnou ven a řeknu vám tři důvody, proč to tak dělám:
Rostliny jsou od první chvíle adaptované na podmínky, ve kterých budou růst, takže je pak nepřekvapí, když je z teplého parapetu dáte ven. V takovém případě je musíte nějakou dobu nechat adaptovat na nové podmínky a chránit je před intenzivním sluncem.
Při předpěstování doma na okně mají klíční rostliny většinou menší intenzitu slunečního svitu než venku, a při přesazování ven je třeba je nechat chvíli zvykat na sluneční svit, jinak je slunce jednoduše spálí. Na hůře osvětleném okně navíc rostlinky tvoří dlouhé tenké stonky a nejsou moc stabilní.
Při klíčení venku se brzy oddělí zrno od plev – to znamená, že méně odolné rostliny můžu vyřadit hned na začátku a pro pěstování si vybrat jen ty nejsilnější.
Upřímně, chce to samozřejmě i trochu citu. Když je v noci chladno, schovávám rostliny na noc domů. Přes den je ale nechávám venku a sklízím je jen při velké nepřízni počasí, jako je déšť nebo silný vítr. Tuhle péči potřebují vždy jen zhruba 2 týdny. Za tu dobu se ale výborně zpevní a jsou odolné vůči běžný povětrnostním vlivům i velmi silné intenzitě slunečního svitu.
Než začnete klíčit semena, namočte je na 24 hodin do vody, nasají vlhkost a často už vám během té doby některé puknou a začnou klíčit. Poté dejte semínka do malých květináčů o objemu zhruba 200-300 ml. Použijte substrát pro klíčení nebo zeminu, na kterou jste zvyklí. Malé květináčky snadno můžete přenášet přes den ven a v noci dovnitř, kdyby bylo chladno. Můžete je ale klidně nechat doma do chvíle, kdy vám ze země vykouknou první lístky. Pak je přesuňte na slunné místo a dovnitř je dávejte pouze na noc, pokud jsou noční teploty pod 12 °C.
Rostlinky fotoperiod můžete nechat v malých květináčích až do chvíle, kdy budou mít 10-15 centimetrů. Automatické odrůdy je ideální sít rovnou do finální pěstební nádoby nebo na záhon. Já si je ale také předpěstovávám. Jakmile mi ale zespodu květináčku vykoukne první kořínek, okamžitě přesazuji do finálního květináče nebo na záhon. Automaty nemají přesazování moc rády a může je to zpomalit v růstu. Vzhledem k jejich krátkému životnímu cyklu je každý den zpomaleného růstu znát.
Teď vám ukážu ukázku ze začátku pěstebního cyklu. Semínka jsem zasel 10. května a přes den jsem květináče nechával na slunci. Nenechte se zmást počtem květináčů. Legálně může každá dospělá osoba pěstovat tři rostliny konopí s obsahem THC nad 1 %. Většina odrůd na obrázku obsahuje nižší podíl THC. Chtěl jsem jen ukázat, jak vysoké dosahuji tímto způsobem klíčivosti.
Klíčení venku jde trochu pomaleji než při předpěstování uvnitř. První lístky se objevily 14. května, 21. května už měly všechny rostliny pravé listy a jen jedna nevyklíčila. Po dvou týdnech byly všechny rostliny připravené na přesazení.
Kdybyste se chtěli podívat na video se třemi způsoby klíčení, tak ho najdete v popisu videa, na které se právě díváte. Neexistuje jen jeden správný způsob. Spousta pěstitelů má své vlastní triky a oblíbené postupy. Důležité je si najít takový, který vám vyhovuje a který přináší dobré výsledky.
Kdybyste si rostliny z nějakého důvodu předpěstovávali na okně nebo pod umělým osvětlením, buďte opatrní při jejich přesouvání ven. Listy rostlin pěstovaných uvnitř nejsou zvyklé na vysokou intenzitu slunečního záření, vyšší podíl UV záření a ani na venkovní povětrnostní podmínky. Při přesouvání ven nechávejte rostliny nejprve jen pár hodin ve stínu, poté je dávejte na slunce jen krátce, ideálně dopoledne a k večeru, kdy není sluneční svit tak intenzivní. Kontrolujte, jestli se listy nekroutí, neblednou nebo nevysušují. Adaptace na venkovní prostředí trvá zhruba týden až dva a je třeba s tím počítat.
Rostliny si musí postupně zvyknout na vyšší intenzitu světla, UV záření i vítr. Uvědomte si, že na okenním parapetu je intenzita fotosynteticky aktivního záření přibližně 100–300 µmol/m²/s. Pod umělým osvětlením se běžně pohybuje mezi 400–1000 µmol/m²/s, ale na přímém letním slunci může dosahovat až kolem 2000 µmol/m²/s. Když je dáte z okenního parapetu rovnou na polední slunce, kytky to spálí.
Do kdy nejpozději sít? U fotoperiodických odrůd doporučuji začít nejpozději do konce června. I za čtyři měsíce vám vyrostou pěkné kytky. Automaty lze sít ještě v červenci. Někdo si takhle s automaty dělá více sklizní za rok. Jen je dobré si uvědomit, jaké počasí bude v době sklizně. Optimální je plánovat setí tak, abyste měli do konce září kytky zralé. Záleží to samozřejmě i na poloze vaší zahrádky. V horských oblastech bude lepší sklízet dříve, a tak pozdější setí automatů příliš neoddalujte a začněte nejpozději do poloviny června. To je takový ideální hraniční termín.
U fotoperiod termín sklizně neovlivníte, takže ať zasejete dříve nebo později, kytky budou zralé ve stejnou dobu. Sklizeň můžete uspíšit volbou odrůdy s rychlejším dozráváním, ale o těch vám povím až v další lekci.

Využívají rostliny zelené světlo pro fotosyntézu, nebo je opravdu „k ničemu“, jak se často tvrdí? V této epizodě se podívám na jeden z nejrozšířenějších mýtů o světle a fotosyntéze. Vysvětlím, odkud se vzala představa, že zelené světlo rostliny nevyužívají, co o tom už v 70. letech zjistil Keith J. McCree a proč je rozdíl mezi absorpční křivkou chlorofylu a skutečnou fotosyntézou v listu zásadní. Zjistíte také, že list není plochá destička, ale vícepodlažní struktura, ve které se světlo chová jinak, než by napovídala jednoduchá chlorofylová křivka.
V 88. epizodě Konopného podcastu se dozvíte:
Jak funguje fotosynteticky aktivní záření (PAR),
co je kvantová účinnost a proč není každý foton stejně „pracovitý“,
proč zelené světlo proniká hlouběji do listu,
jak se jeho význam mění při vysoké intenzitě světla,
a že tato barva u osvětlení rozhodně není zbytečná.
 

🔗 Více informací o kurzech👉 https://www.pestovat.cz/kurzy
Online kurz naživo vs. videokurz. Jaký je mezi nimi rozdíl a pro koho mají smysl? Začátek nového online kurzu pěstování konopí naživo se blíží, a proto jsem se v této epizodě Konopného podcastu rozhodl podrobně vysvětlit, jak kurzy fungují, pro koho jsou vhodné a jaký je rozdíl mezi videokurzem a kurzem naživo s interakcí. Online kurzy pořádám od roku 2023 a za tu dobu je absolvovali domácí i pokročilí pěstitelé, ale i lidé, kteří chtěli pěstování opravdu pochopit v souvislostech. Kurz naživo letos probíhá podruhé a poprvé při něm poběží reálný pěstební cyklus souběžně s výukou, takže účastníci mohou celý proces sledovat krok za krokem – nebo se přidat se svými vlastními rostlinami. V této epizodě vysvětluji nejen rozdíly mezi oběma formami studia, ale také odpovídám na nejčastější otázky, které mi k online kurzům chodí.
V této epizodě se dozvíte mimo jiné:
Jak vypadá videokurz a co všechno obsahuje
Jak probíhá online kurz naživo a v čem je jeho hlavní přidaná hodnota
Co vám kurz reálně přinese a v čem pomáhá nejvíc
Zda je kurz vhodný pro začínající i pro pokročilé pěstitele
A co když pěstujete úplně jiným způsobem, než já
Pokud uvažujete o tom, že byste se do online kurzu zapojili – ať už formou videokurzu, nebo kurzu naživo – tahle epizoda vám pomůže udělat jasno a vybrat si variantu, která vám bude dávat největší smysl.
💬 Své otázky pište do komentářů pod podcatsem.
---
📅 Kapitoly videa:0:00 Úvod1:54 Jak vypadá video kurz4:30 Jak probíhá online kurz naživo7:52 Co vám kurz přinese10:15 Je kurz i pro pokročilé pěstitele?11:15 Je možné lekce sledovat zpětně?11:43 Je možné si kurz stáhnout?12:32 Bude kurz k vidění i zdarma?13:19 Kolik lidí bude v kurzu naživo14:08 Je možné se přihlásit v průběhu kurzu?14:55 Zavazuje mě účast v kurzu k nákupu dalších věcí?16:08 Shrnutí17:14 Co když pěstuju úplně jinak?

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/6-pestebnich-sestav-pro-domaci-pestovani--n118
V této epizodě Konopného podcastu vám detailně představuji 6 kompletních pěstebních sestav pro domácí pěstování konopí – od nejúspornější varianty až po výkonnější setupy pro maximální kontrolu nad pěstováním.
Pěstební sestavy: www.pestovat.cz/vybaveni
Každou sestavu rozebírám prakticky a bez marketingových řečí:
spotřeba elektřiny
PPFD a DLI
rozdíly mezi automaty a fotoperiodami
reálné provozní náklady
očekávaný výnos
Cílem bylo navrhnout sestavy, které:✔ dávají smysl v běžném bytě✔ mají nízkou spotřebu a hluk✔ používají kvalitní a dlouhodobě spolehlivé komponenty✔ respektují legislativní limity
Současně vás zapojuji do výběru sestavy, ve které budu pěstovat celý cyklus naživo v online kurzu.
🔧 Co se v díle dozvíte:* proč automatům stačí nižší intenzita světla* kolik vás stojí jedna sklizeň v korunách* kdy se vyplatí silnější světlo a kdy naopak úsporné řešení* proč je lepší trochu předimenzovaná ventilace
📦 Představené rozměry sestav:
60 × 60 × 160 cm (1 rostlina)80 × 80 × 180 cm (2 rostliny)120 × 60 × 180 cm (3 rostliny)

Je vzdálenost světla opravdu tak důležitá, jak se říká? A proč mají komerční pěstírny světla často zavěšená několik metrů nad porostem, zatímco doma řešíme každý centimetr? V 85. epizodě Konopného podcastu se podíváme na to, jak vzdálenost světla ovlivňuje intenzitu (PPFD), homogenitu osvětlení i výslednou úrodu. Vysvětlím rozdíly mezi domácími a komerčními pěstírnami, roli odraznosti stěn, výkonu a tvaru osvětlení a také to, proč neexistuje jedna univerzální odpověď platná pro všechny.
Dozvíš se mimo jiné:
proč platí „čím blíž, tím víc světla“ – ale jen do určité míry
kdy je důležitější intenzita a kdy rovnoměrnost osvětlení
jak se fotony v pěstebním prostoru skutečně chovají
jaké vzdálenosti dávají smysl u běžných LED světel v různých velikostech pěstebních prostor
proč je 30 cm často rozumné minimum
Epizoda vychází z let praktických měření, zkušeností z domácích i komerčních pěstíren a z práce se spektrometry i mobilními aplikacemi pro měření světla. 🎙️ Poslouchejte až do konce – a pokud máte vlastní zkušenosti nebo otázky, napište je do komentářů.

V půlce listopadu 2025 jsem se vydal s Petrem Mertlíkem ze Sunflower Trimmer do Brazílie. TAmní konopná scéna zažívá zajímavý boom způsobený mírnou, ale důležitou změnou v legislativě. V podcastu probíráme veletrh Cannabis Expo Brazil v São Paulu, místní legislativu, konopné asociace, domácí pěstování i to, proč se tu tolik sází na oleje a extrakty. Řešíme také rozdíl mezi mokrým a suchým trimmingem a pěstování v brazilských podmínkách.
V 84. epizodě se dozvíte
Jak funguje konopná legislativa v Brazílii a možnosti domácího pěstování pro pacienty.
Konopné asociace – jejich role a rizika, která podstupují.
Proč se v Brazílii všechno točí kolem olejů a extraktů místo konopného květu.
Rozdíly mezi mokrým a suchým trimmingem a kdy který dává smysl pro pěstitele i výrobce.
Do­jmy z Cannabis Expo Brazil: nadšení návštěvníků, trh v začátcích a potenciál brazilské konopné scény.

Krátký, praktický průvodce pro ty, kdo vybírají první pěstební světlo. Je opravdu důležitý výkon nebo je lepší se zaměřit na jiné parametry? Prodejci na vás valí hromady informací, ve kterých není někdy snadné se vyznat. O světle se dá mluvit, dlouho, ale v téhle epizodě se dozvíte vše potřebné. Žádné mýty – jen to, co fakt pomůže při výběru prvního osvětlení pro pěstování.
Proč je spektrum někdy víc než výkon.
Jak se pozná účinnost
Jak se vyznat ve výrazech jako PPF, PPFD nebo DLI.
Doporučený výkon na konkrétní plochu.
Proč neřešit UV a IR
Podrobnější informace o osvětlení najdete hned ve čtvrté epizodě konopného podcastu.